Počátky národního obrození - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
– překlady – Atala (R. de Chateaubriand), Ztracený ráj (J. Milton) aj.
– Slovesnost – 1820 – 1. učebnice češtiny, pro školskou potřebu, jedná se o literární teorii a čítanku, ukázky staré i nové české i světové literatury.
– Historie literatury české – vycházel z Dobrovského, národní obrození je počátek nové éry.
– Česko – německý slovník – 5 dílů, rozšíření slovní zásoby o slova ze starší i novější literatury, ze slovanských jazyků (polština, ruština). Vymýšlel zcela nová slova – pěvec, vévodit, družný apod. Vdání slovníku bylo oceněno i v zahraničí.
Měl i spolupracovníky – Jungmannova družina – Jan Evangelista Purkyně – vytvořil odborné názvosloví pro biologii, Jan Svatopluk Presl – názvosloví botaniky, Karel Bořivoj Presl – názvosloví chemie.
R U K O P I S Y ( R K Z )
Objevování a vydávání staročeských památek probouzelo zájem o starou českou literaturu. Už preromantismus zdůrazňoval význam staré lidové poezie. Někteří obrozenci těžce nesli, že se u nás nedochovala hrdinská epika tak, jako ve Francii (Píseň o Rolandovi). Přitom nepochybovali, že u nás takové hrdinské zpěvy existovaly. Proto se objevila snaha vytvořit padělky, které by nahradily to, o co národ přišel nepřízní osudu. Taková představa měla posílit národní sebevědomí. Literární památka měla být vzorem hrdinství a lásky k vlasti v minulosti, a tak měla působit i v přítomnosti. Zároveň měla být dokladem kulturní vyspělosti staré české společnosti.
Rukopis královedvorský – objeven v roce 1817. Pocházel ze 13. století. Obsahoval 6 větších epických skladeb - např. Čestmír, Jaroslav, Záboj a Slavoj, dále 2 lyricko – epické skladby a 6 lyrických milostných písní. Tento rukopis byl přijat s nadšením u nás i v cizině. I Dobrovský a Jungmann uvěřili v jeho pravost.
Rukopis zelenohorský – objeven v roce 1818. Pocházel z 9. století. Byl anonymně zaslán do Zelené Hory… Obsahuje zlomek básně o staročeském sněmu kmetů a vladyků Sněm a skladbu Libušin soud.
RKZ jsou výsledkem spolupráce Václava Hanky (staročeský pravopis), Josefa Lindy (epické básně) a Václava Josefa Svobody (lyrické partie).
Václav Hanka (1791 – 1861) – básník a filolog. Studium v Praze a ve Vídni, nechal se uchvátit napoleonskou dobou, bojem za svobodu, myšlenkou panslavismu. Překládal národní písně (Srbsko, Rusko). Žák Dobrovského. Vydal řadu staročeských památek (Tkadleček, Dcerka, Dalimilova kronika apod.). Jako bibliotekář muzea padělal mnohé, co mu přišlo do rukou, chtěje to udělati starším, takže tím způsobil velké nesnáze pozdějším badatelům. Ve slovanských zemích byl pokládán za hlavu české slavistiky, dostal řadu vyznamenání, byl členem četných vědeckých institucí…
Josef Linda (1789 – 1834) – redaktor, básník, nadšený romantikou, názory na slovanský pravěk jak jej tlumočil Herder, českou historii jak ji poznal z Hájkovy kroniky.