Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Teorie literatury - maturita

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (168 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

3. Co je to metafora? Najdi v textu. Obrazné pojmenování na základě vnější podobnosti

4. Uveď synonymum ke slovu „rampouch“. „Krápník z ledu“.

5. Postavení interpunkce ve volném verši.

42. – Styly spisovného jazyka

1. Jaké základní styly spisovného jazyka znáš? Publicistický, odborný, běžně dorozumívací, administrativní, řečnický, umělecký.

2. Charakterizuj styl Vladislava Vančury. Používá humanistickou češtinu, knižní výrazy, dlouhá souvětí, přechodníky, řečnické otázky, vzorem je mu latina.

3. Nahraď knižní obraty „nebylo ji nesnadno si domysliti“ a „znala způsob jejich nestatečnosti“. „Bylo snadno si domyslet“ a „věděla o jejich zbabělosti“.

4. Urči slovní druhy: „Mikulášově“ – přídavné jméno, „nikdo“ – zájmeno záporné, „zmenšujíc“ – sloveso ve tvaru přechodníku přítomného, „dobře“ – příslovce, „až“ – příslovce, „všichni“ – zájmeno.

43. – Využití jazykových prostředků v uměleckém díle

Karel Čapek – Povídky z jedné kapsy.

1. K. Čapek psal na svou dobu velmi moderně, předběhl dobu, progresivní tendence… V národním obrození bylo nutno vytvořit spisovný jazyk. Ten se časem snažil přiblížit hovorové češtině a tato tendence vrcholí v tvorbě K. Čapka, kde jsou rozdíly mezi spisovnou a hovorovou češtinou skoro setřeny. Píše spisovně, ale vypadá to přirozeně…

2. Jaké postavení má jazyk v umělecké literatuře? Spisovatelé nepíší pouze spisovně, ale používají i slova z různých vrstev jazyka – slang, argot, nářečí, vulgarismy…

3. Jaký je rozdíl mezi hovorovou a spisovnou češtinou? Hovorová čeština je mluvenou podobou spisovné češtiny (řazení ukazovacích zájmen – jsou tam navíc, nemusela by tam být), její prvky se přenášejí do podoby spisovné.

4. Věty podle členitosti. Jednočlenná (bezpodmětová) – nemá základní syntaktickou dvojici, má jeden základ, není to ani podmět, ani přísudek. Věty jednočlenné se dělí na slovesné (základem je slovesný tvar) a neslovesné (jmenné, adverbiální, citoslovečné, částicové). Dvojčlenná (podmětová) – má základní syntaktickou dvojici, tj. část podmětovou a přísudkovou, může být holá i rozvitá – s přísudkem slovesným, s přísudkem jmenným se sponou, s přísudkem jmenným beze spony.

Urči: „Hrom do toho!“ – věta jednočlenná

„Tady si zapaluju … cigaretu.“ – věta dvojčlenná

„Mlha se válí.“ – věta dvojčlenná

„ Bolí mě v krku.“ – věta jednočlenná

„(Vy) přijďte včas.“ – věta jednočlenná (podmět nevyjádřený)

5. Vyskloňuj zájmeno „já“.

44. – Charakteristické rysy publicistického stylu

Otevřený dopis R. Medka, ve kterém napadá K. Čapka.

1. Jak charakterizovat publicistický styl? Informování, objektivnost, reflexe, přesvědčování, poučení. Publicistický styl je styl médií, je spisovný, proměnlivý a dynamický, má agitační funkci.

Témata, do kterých materiál patří