Teorie literatury - maturita

4. Jakým způsobem se slovní zásoba rozšiřuje?

5. Jaké druhy slovníků znáš? Překladové, výkladové – naučné (encyklopedické) a jazykové, speciální.

6. Uveď, které slovníky z historie znáš. J. Blahoslav, J. Dobrovský – Německo-český slovník, J. Jungmann – Česko-německý slovník, J. Gebauer – Slovník staročeský, Ottův slovník naučný.

36. – Zvláštnosti větného členění

1. „Chodil do divadla, jak sám připouštěl, pouze ze snobismu.“

„Bylo to, zdá se mi, někdy na jaře.“

V podržených částech vět jde o vsuvky – původně vedlejší věty, které ztratily funkci, oddělují se z obou stran čárkami.

2. „Ptal jsem se ho, ale on nic.“ – věta neúplná (nemá přísudek)

„Co teď?“

„Koho hledáš?“

„Bratra.“ – věta jednočlenná

3. „Hudba, ta dovede člověka uchvátit.“

„To je hezký chlapec, ten Jirka.“

V podtržených částech vět jde o samostatné větné členy. (Osamostatnělý větný člen – „Hudba. Ta dokáže člověka uchvátit.“)

4. „Chlapci, když přišli domů, bylo jim zima.“ Jedná se o vyšinutí z větné vazby neboli anakolut. Správná znění věty: „Chlapci přišli domů a byla jim zima.“

„Každý, kdo má více nežli druhý, už mu narostou rohy.“ Správná znění věty: „Každému, kdo má více nežli druhý, už mu narostou rohy.“

„My dva, Kláro, ty a já, s námi to nemůže dobře dopadnout.“ Správné znění věty: „S námi dvěma, Kláro, se mnou a s tebou, s námi to nemůže dobře dopadnout.“

5. „Účastnil ses na oslavách?“ Jedná se o směšování vazeb (když je předmět za slovesem v jiném pádě, než má být). Správné znění věty: „Účastnil se oslav.“

6. „Učili se nasedat a vysedat z vozidel.“ Jedná se o spřežení vazeb neboli zeugma. Správné znění věty: „Učili se nasedat do vozidel a vysedat z vozidel.“

„Tato půda má nebo nabývá ráz půdy luční.“ Správné znění věty: „Tato půda má ráz půdy luční a nabývá rázu půdy luční.“

7. „Už neměla stání a, že musí pro ten klíč.“

„Alenka sklesla na židli tak těžce, že zapraskla.“ – elipsa

37. – Členění vět podle kontextu

= aktuální větné členění.

Text od Balzaca.

1. Charakterizuj slohový útvar popis. Popis obsahuje sled informací, vystihuje části předmětu, jejich vzájemné vztahy = celkový obraz jevu, přesnost, všestrannost. Jazyk popisu – přídavná jména, příslovce, termíny (odborné výrazy), podstatná jména, číslovky, slovesa do pozadí. Druhy popisu – prostý (názornost, nápadné vlastnosti), odborný (přesnost, podstatné vlastnosti), statický (popis předmětu), dynamický (popis děje), umělecký (líčení, subjektivně zabarvený).

2. Jaký význam má popis v prózách Balzaca a Flauberta? Jsou to autoři kritického realismu.

3. Charakteristické rysy děl Balzaca. Náměty jsou zločiny, tajemství, náhoda, obraz francouzské společnosti od francouzské revoluce, důkladný popis různých prostředí i postav všech společenských vrstev, měšťácká dravost, mamonářství, touha po moci a zisku, pokrytectví, všechny možné postavy, etapy lidského života, podrobné popisy města, ulic, domů, zařízení bytu, jazyk charakterizující postavu i prostředí, v jeho díle se objevuje i faustovské téma.