Teorie literatury - maturita

3. Rozbor souvětí. Tři věty – 1. VH, 2. VV – příčinná, 3. VV – předmětná, souvětí podřadné.

Najdi v textu neurčitá zájmena. Někteří, něco.

Pohovoř o složení a skloňování neurčitých zájmen. Tvoří se ze zájmen tázacích (kdo, co, jaký, který, čí) přidáním předpon nebo přípon – kdosi, cosi, kdokoliv, někdo, něco apod.

Co jsou to podstatná jména látková, pomnožná, hromadná? Uveď příklady. Látková – označují látku bez zřetele na množství – mléko, voda, káva, mouka. Pomnožná – mají tvar množného čísla, ale mohou označovat i jednu věc – kamna, dveře, kalhoty, brýle. Hromadná – mají tvar jednotného čísla, ale znamenají více věcí téhož druhu – dříví, kamení, uhlí, listí.

31. – Obrazná pojmenování

Rukopis zelenohorský.

1. Vysvětli vznik a význam RKZ. Rukopisy měly dokazovat vysokou kulturní a mravní úroveň Čechů, měly vyplnit v české literatuře nedostatek starých památek, kterými se mohly chlubit jiné národy (Rusové – byliny, Srbové – junácké písně, Řekové – Homér, Němci apod.). RKZ byly nadšeně přijaty, staly se inspirací pro tvorbu mnoha uměleckých děl literárních, hudebních, výtvarných, pro demokratičnost idejí byly i posilou v politických zápasech. Byly přeloženy i do cizích jazyků. Avšak již po zveřejnění se začaly objevovat pochybnosti o jejich pravosti – boj o rukopisy (TGM, J. Gebauer, J. Goll, J. Vlček, O. Hostinský ad.). Za pravděpodobné autory byli označeni V. Hanka a J. Linda. Padělanost RKZ je obecně uznána, i když čas od času se objevují snahy po jejich rehabilitaci.

2. Která světová literatura ovlivnila rukopisy? Ruská – byliny.

„Aj, Vletavo, če mútiši vodu? „Vltavo, aj proč svou kalíš vodu?

če mútiši vodu strebropěnú? K čemu kalíš vodu stříbropěnnou?

Za tě lutá rozvlajaše búria, Zdaž tě lítá rozvlnila bouře,

sesypavši tuču šíra neba, sesypavši mračno širých nebes,

oplakávši glavy gor zelených, opláknuvši zelených hor hlavy,

vyplákavši zplatopieskú glínu?“ (Libušin soud) vypláknuvši zlatopískou hlínu?“

3. Vyhledej v textu básnický přívlastek (epiteton). „Voda stříbropěnná“, „šíra neba / širá nebesa“, „zlatopieská glína / zlatopíská hlína“.

4. Objasni pojem obrazná pojmenování a uveď příklady. Při tvorbě obrazných pojmenování se nevytváří zcela nové prvky, ale se spíše prvky nově kombinují – vytváří se neočekávaná spojení a souvislosti. Jejich podstatou je potenciální mnohoznačnost slova.

Epiteton (básnický přívlastek) – nejsou to přívlastky určující (černý, hnědý, bílý kůň), ale pouze přívlastky určující, které zdůrazňují nějaký znak, který je již obsažený v rozvíjeném výrazu – např. šedý vlk (vlk je sám o sobě šedý), luzná víla (každá víla sama o sobě je luzná).

Příměr (básnické přirovnání) – má 3 složky – 1. jev přirovnávaný, 2. jev, k němuž se přirovnává, tj. obraz, 3. spojující znak: „Krásná (3) jako kvítka na modranském džbánku (2) je ta země (1).“ (Seifert) „Myšlenka (1) se pírkem (2) chvěla (3).“ (Neruda) „Stařík, moudrý jako Sokrates.“