Teorie literatury - maturita

3. Další funkční styly jazyka. Publicistický, běžně dorozumívací, odborný, administrativní, řečnický.

4. Co víš o slohovém rozvrstvení slovní zásoby? Spisovná a nespisovná slovní zásoba (obecná čeština, nářečí, slang, argot, vulgarismy). Každý funkční styl užívá jinou vrstvu jazyka (umělecký obě dvě, zbytek pouze spisovnou).

5. Urči třídu u sloves: mačká – 5. (zpívá), dostane – 2. (nese), rozkrojí – 4. (platí).

47. – Slang a argot

1. Jakých jazykových prostředků užívá umělecký styl? Jeden z funkčních stylů jazyka. Je to styl literatury krásné (próza, poezie, drama), využívá všech uměleckých prostředků, má estetickou hodnotu. Užívá jazyk spisovný i ostatní útvary národního jazyka (nářečí, obecná čeština, slang, argot).

2. Jaký je rozdíl mezi slangem a argotem? Slang – mluva zájmových skupin, emocionální zabarvení (např. u mladých – „Ty voe, zase jsem dostal bůra!“, „Tak to je vál!“), argot – mluva společensky deklasovaných vrstev (např. u zlodějů – „špicl“, „káča“)

3.Objasni podtrhnutý text z hlediska větného členění. „Teda po válce.“ – věta neúplná

4. Mluvnické významy slova „po válce“. Podstatné jméno, ženský ord, vzor žena, jednotné číslo, 6. pád.

48. – Slohové rozvrstvení slovní zásoby

Slovní zásoba obsahuje slova – stylově neutrální (většina, použitelná v jakékoliv situaci, např. hlava, strom, pracovat, nad, bílý), stylově zabarvená (příznaková, použitelná jen v některých funkčních stylech jazyka). Podle spisovnosti se dělí slova na – spisovná (běžná, hovorová, knižní, odborná, básnická) a nespisovná (z obecné češtiny, nářečí, profesionální, slangová, argotická). Podle dobového zabarvení – historická (pojmenovávají již neexistují skutečnosti), zastaralá (v současné době se neužívají, nahrazena jinými slovy, v literatuře), nová (nově utvořená nebo zastaralá). Podle citového zabarvení – lichotná (familiární – v důvěrném styku, dětská, hypokoristika, eufemismy), hanlivá (zveličená, zhrubělá, vulgární, dysfemismy).

49. – Vyjádření záporu v české větě

Text – E. Hemingway – Sbohem, armádo.

1. Charakterizuj Hemingwayův styl. Krátké věty, jednoduchý styl (reportážní, dokumentární), úsporný dialog, minimum přívlastků, mistrně pracuje s pauzou, odhaluje cit postav a podstatné problémy minimem slov.

2. Urči v podtrženém textu věty z hlediska členitosti.

„Bože, ano.“ – věta jednočlenná

„Kdy půjdeme?“ – věta dvojčlenná

„Stmívalo se.“ – věta jednočlenná

3. Jak se dělí podstatná jména podle významu? Konkrétní (na co si můžeme šáhnout, např. stůl) x abstraktní (např. láska, moudrost). Další dělení – látková – označují látku bez zřetele na množství – mléko, voda, káva, mouka, pomnožná – mají tvar množného čísla, ale mohou označovat i jednu věc – kamna, dveře, kalhoty, brýle, hromadná – mají tvar jednotného čísla, ale znamenají více věcí téhož druhu – dříví, kamení, uhlí, listí.