LITERATURA PRO 3. ROČNÍK

27 O dokončení románu se bez valného úspěchu pokusil fejetonista Rudého práva Karel Vaněk (1887 – 1933) 
v knize Švejk v ruském zajetí a v revoluci. Divácky velmi oblíbené jsou naopak dva filmy natočené na motivy 
Haškovy knihy: Dobrý voják Švejk (1956, r. Karel Steklý) a Poslušně hlásím (1957, r. Karel Steklý).  

L i t e r a t u r a   3  | 30 

   Švejkovo chování je často mnohovýznamné a ostatní si nejsou jisti, zdali je pitomec, ne-
bo chytrák. Všechny postavy v románu lze zásadně rozdělit do dvou skupin: na jedné stra-
ně  jsou  negativní  typy  rakouských  důstojníků,  reprezentující  starý  svět,  na  druhé  straně 
celá plejáda lidových typů, zobrazených humorně a se zjevnou sympatií. Švejk stojí mezi 
oběma, tvoří jejich syntézu: ve styku s představiteli války pomáhá vyvolávat situace, které 
veškeré „hodnoty“ starého světa nemilosrdně zesměšňují, ve styku s lidmi, kteří jsou stejně 
jako on drceni absurditou nelidského světa války, je jeho postoj humorný, optimistický a 
blahodárně posilující.  
   Románem vytvořil Hašek nový typ epického díla oproštěného od literárních tradic, nao-
pak s obrovským smyslem pro mystifikaci. V díle využívá různých jazykových prostředků – 
mluvené češtiny, vulgarismů, vojenského slangu a německých výrazů.  
 
Jaromír John (1882 – 1952)  
   Zúčastnil se války na balkánské frontě. Vedle Haška se řadí k autorům, kteří pomocí hu-
moru a satiry postihli hrůzy války a její vliv na život lidí.  
   Povídkový soubor Večery na slamníku zachycuje desítky svérázných postav odvedených 
většinou  daleko  od domova  na  balkánskou  frontu.  Často  se  jedná  o  prosté  vojáky,  kteří 
svým  druhům  vyprávějí  večer  na  slamníku  komické  příhody.  Jejich  vyprávění  kontrastují 
s tragédií války, se smrtí a bezcitností rakouských důstojníků.  
    
 
   Zvláštní skupinu literatury s válečnou tematikou představuje legionářská literatura, tvo-
řená  příslušníky  československých  legií,  zejména  ruských.  K nejznámějším  autorům  této 
literatury patřili Rudolf Medek (1890 – 1940), Josef Kopta (1894 – 1962), František Langer 
(1888 – 1965), Jaroslav Kratochvíl (1885 – 1945).  
 
AVANTGARDNÍ PRÓZA Zvláště ve 30. letech 20. století se rozvíjela specifická avantgardní próza, jinak také nazý-
vaná  baladická  či  imaginativní  (založená  na  představách,  obrazotvornosti).  Zajímavý  je  i 
odraz expresionismu – uměleckého směru rozšířeného hlavně v Německu.  
 
Vladislav Vančura (1891 – 1942)  
   Avantgardní autor je považován rovněž za jednoho z nejvýraznějších režisérů meziváleč-
ného filmu. Za nacistické okupace působil v odboji. Koncem května 1942 byl za stanného 
práva  zatčen  gestapem  a  po  krutém  mučení  dne  1.  června  1942  popraven  na  střelnici 
v Praze-Kobylisích.  
   Vančurův osobitý styl je charakteristický rovněž zvýrazněnou rolí vypravěče a potlačením 
děje  i  psychologické  kresby  postav  ve  prospěch  barvitého  líčení  nálady,  citů  a  prožitků. 
V baladických příbězích vyzdvihl vnitřně svobodného, nezlomeného člověka.  
   Z poetismu se zrodila humoristická novela Rozmarné léto ironizující maloměšťácký ži-
vot. Rámec děje je jednoduchý – ospalou atmosféru městečka Krokovy Vary, kde na plo-