LITERATURA PRO 3. ROČNÍK

31  O Červené sedmě více v kapitole /3.3/ České drama a divadlo 1. poloviny 20. století.  

L i t e r a t u r a   3  | 35 

Karel Čapek (1890 – 1938) 
   Karel  Čapek  je  spisovatel  evropského  formátu,  jeden  z našich  autorů  nejvíc  ve  světě 
uznávaných  (nominace  na  Nobelovu  cenu).  Je  mimo  jiné  pokládán  za  jednu  z klíčových 
osobností vědecko-fantastického a utopického32 románu 20. století.  
   Narodil se v Malých Svatoňovicích na Královéhradecku, studoval filozofii v Praze, Berlíně 
a Paříži. V pražské redakci Lidových novin působil od roku 1921 až do konce svého života. 
Často  psal  sloupky  –  publicistický  útvar  reagující  na  aktuální  dění.  Do  publicistiky  vnesl 
svěžest, humor a vybroušený jazyk. Pracoval jako dramaturg a režisér vinohradského diva-
dla. Založil pražskou pobočku Mezinárodního PEN klubu33 a stal se jejím prvním předse-
dou.  Aktivně  vystupoval  proti  nacismu,  a  musel  proto  snášet  štvavou  kampaň  proti  své 
osobě. Po  mnichovské  dohodě odmítl z vlasteneckých  důvodů emigrovat  do  Anglie.  Ze-
mřel o Vánocích roku 1938 v Praze.  
 
   Rozsáhlé Čapkovo dramatické a prozaické dílo vznikalo v průběhu 20. a 30. let 20. století. 
Na  některých  knihách  úzce  spolupracoval  se  svým  bratrem  Josefem  Čapkem  (1887  – 
1945), který například vymyslel pro drama RUR slovo robot.34 Slovo díky Čapkům přešlo 
do mezinárodního slovníku. Josef Čapek vynikl předně jako moderní malíř. 1. září 1939 byl 
za svoje protinacistické smýšlení zatčen gestapem a vězněn v různých koncentračních tá-
borech. Zemřel na tyfus v dubnu 1945 v táboře Bergen-Belsen.   
 
   Dílo Karla Čapka si pro přehlednost druhově rozdělíme:  
 
DRAMATA  
   Ve vědecko-fantastickém dramatu RUR (Rossumovi Univerzální Roboti) vyústilo střetnutí 
člověka s technikou v obrodu lidstva, když se u dvou robotů (Helena a Primus), konstruo-
vaných jako stroje bez lidských vlastností, zrodily cit a láska.  
   Satirická  alegorická  komedie  Ze  života  hmyzu,  napsaná  společně  oběma  bratry,  byla 
kritikou existujícího řádu, způsobujícího deformace jednak v člověku (poživačnost, chamti-
vost,  egocentrismus),  jednak  v mezilidských  vztazích  (války).  Pro  záchranu  skutečných 
hodnot vystupuje nakonec tulák, měnící se z pozorovatele v aktivního účastníka děje, který 
s výkřikem pohoršení a odporu: „Ach ty hmyze! Ty pitomý hmyze!“ rozšlapává mravenčího 
Žlutého vůdce.     
   Slavná zpěvačka Emilia Marty je hlavní postavou dramatu Věc Makropulos. Její otec – 
lékař na dvoře Rudolfa II. – objevil elixír, který dokáže na tři sta let uchovat mládí. Marty se 
rozhodne svou dlouhověkost neprodlužovat a pergamen s receptem je spálen.