LITERATURA PRO 3. ROČNÍK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
28 Golet = židovská osada v jinonárodním prostředí.
L i t e r a t u r a 3 | 33
méněcennosti a neustálého ohrožení, vyplývajícího spíše z podvědomého strachu než ze
skutečných a zdůvodnitelných příčin.
Napínavá atmosféra románu Žhář nás zavádí do poklidného městečka, které je najednou
naplněno dusnou nákazou strachu ze záhadných požárů. Mladý Kamil se zamiluje do
sestřiny kamarádky Dory, ale ta se mu vysmívá. Aby dokázal, že je schopný činu, vyvěsí
v obci dva paličské listy. Tím je městečko vyděšeno. Bez Kamilova přičinění opravdu v obci
začne hořet…
Václav Řezáč (1901 – 1956) vl. jm. Václav Voňavka
Patřil k významným autorům psychologické prózy, po komunistickém převratu v roce
1948 propagoval literaturu v duchu socialistického realismu. Těžištěm Řezáčovy tvorby
jsou romány vzniklé v období protektorátu, v nichž analyzoval temné síly v člověku.
Analýzu zla v duši provedl Řezáč na postavě Karla Kukly z románu Černé světlo. Karla
natrvalo ovlivní příhoda z dětství, kdy mu před očima hrubý řezník Horda rozmáčkne kry-
su, již se před řezníkem snažil ochránit. V dospělosti se zamiluje do sestřenice Markéty,
osnuje plán, jak s ní uzavřít sňatek, aby získal podnik jejího otce. Intrikami překazí Markétin
milostný vztah se skladatelem Klenkou. Poté, co vyjde pravda najevo, chce spáchat sebe-
vraždu. Je však zachráněn a přežívá s amputovanou nohou, sám, bez rodiny a přátel.
Ke společenskokritické próze dále řadíme autorky Marii Majerovou (1882 – 1967) a Jar-
milu Glazarovou (1901 – 1977), po válce obě angažované komunistky.
DEMOKRATICKÝ PROUD V PRÓZE A DRAMATU Okruh intelektuálů soustředěný okolo Lidových novin29 zastával Masarykovu politickou
koncepci. Jejich tvorba vznikala pod vlivem pragmatismu – filozofického směru, který se
opírá o myšlenku, že pravda je to, co se v praxi osvědčí. Pragmatismus chápe člověka niko-
li jako teoretickou bytost, ale především jako bytost jednající.30
Na všestranném utváření moderní kultury a budování a obhajobě prvorepublikové de-
mokracie se podílel prozaik, dramatik, žurnalista a překladatel Karel Čapek (1890 – 1938).
V polovině 20. let 20. století se tradičně v pátek odpoledne scházívaly kulturní a politické
osobnosti v Čapkově vile na pražských Vinohradech. Pro tuto diskusní skupinu se proto
vžilo označení pátečníci (mj. Josef Čapek, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Ferdi-
nand Peroutka, Eduard Bass, Karel Poláček, Vladislav Vančura, Jan Masaryk…).