LITERATURA PRO 3. ROČNÍK

  inspirace u francouzských básníků → André Breton přednáší v Praze; 
  zachycení proudu nahodilých pocitů, vizí a snových zážitků; 
  osvobození od rozumové kontroly, zdůraznění podvědomí a uvolnění emocionality; 
  metoda automatického psaní, volný verš bez rytmu a rýmu. 

 
    S básnickým  surrealismem  je  v českém  prostředí  spojen  především  Vítězslav  Nezval 
(1900 – 1958). V roce 1938 ohlásil rozpuštění skupiny, protože nesouhlasil s názory ostat-
ních členů na vykonstruované moskevské procesy, ve kterých se Stalin zbavoval svých pro-
tivníků. Nezval považoval procesy za vnitřní záležitost Sovětské svazu, jejich kritiku ostat-
ními umělci odmítal. Na druhé straně si také historické souvislosti v Československu vynu-
tily jiné směřování poezie.     
   Surrealistické principy byly plně uplatňovány ve sbírce Absolutní hrobař. Básně prostých 
motivů splývají se snovými vizemi. Typické jsou útržky veršů a slov, které spolu významově 
ani logicky přímo nesouvisejí, a je jen na čtenáři, aby mezi nimi našel spojení.  
 
POEZIE REAGUJÍCÍ NA MNICHOVSKOU DOHODU (1938 – 1939) 
    Podpis Francie a Velké Británie pod mnichovskou dohodu26 (sjednána 29. září, podepsá-
na 30. září 1938) vyvolal v Československu vlnu bezmocného hněvu. Pro většinu společ-
nosti byl postoj západních velmocí nepochopitelný. Vždyť Francie byla hlavním spojencem 
republiky. Pocit tzv. mnichovské zrady převládal mezi lidmi i v době protektorátu a odra-
zil se také v literatuře a umění.  
 
František Halas (1901 – 1949)  
   Jako  máchovský  typ  básníka  inklinoval  k motivům  smrti  a  tragického  životního  pocitu. 
Jeho umělecká individualita se od samých začátků tvorby noří do temných stránek lidské 
existence.  
   Hrůza  pomíjejícnosti,  rozkladu,  nicoty  se  sceneriemi podzimu, noci a  hřbitova  určovala 
zaměření složité metaforické sbírce Kohout plaší smrt.