Vývoj dramatu ve světě a u nás do konce 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
VI. - Vývoj dramatu ve světě a u nás do konce 19. století
1.) Pojem, charakteristika, žánry
- drama:
- literární druh, založeno na dialogu
- jednání jednotlivých postav, obsahuje scénické a režijní poznámky
- určeno ke scénickému provedení, členěno na dějství
- výhoda v názornějším pohledu, přístupnější pro diváka
- rychlá reakce na společenské problémy, společenská událost pro lid
- vznik v antickém Řecku (5. století BC)
- hlavní žánry:
1) Tragédie (truchlohra)
- spojitost s vysokým stylem, vznešenost témat i postav
- vážný obsah, hrdina v dramatickém konfliktu s mocnějšími silami, často jim podléhá nebo umírá
- pět částí:
-> expozice: úvodní část, seznámení s výchozí situací, dějem a prostředím, představení hlavních postav
-> kolize: rozvoj zápletky, zauzlení děje, možnost konfliktu
-> krize: vrcholný okamžik konfliktu a celé tragédie
-> peripetie: konflikt se vystupňoval, děj se chýlí k závěrečnému rozuzlení
-> katastrofa: závěr, tragické rozuzlení konfliktu
- vznik v antickém Řecku z obřadních zpěvů (dithyrambů)
- autoři tragédií: Aischylos, Sofokles, Euripides, Shakespeare, Goethe, Čechov, Vrchlický, Zeyer
2) Komedie
- napodobování skutečnosti v karikované podobě, musí vyniknout směšnost
- nižší styl, postavy nižšího společenského postavení
- humorná divadelní hra, život z veselejší stránky, šťastné rozuzlení, děj má smírný konec
- vznik ve starověku
- autoři komedií: Aristofanes, Menandros, Plautus, Shakespeare, Moliére, Gogol, Goldoni, Wilde, Klicpera, Tyl, Vrchlický, Langer
- další žánry:
1) Tragikomedie
- prolínání tragična s komičnem, vážný děj má humorný konec a naopak
- autoři: Plautus, Shakespeare, Moliére, Ibsen, Ionesco, Beckett
2) Fraška
- lidová hra, rozvoj s masopustním veselím
- komedie s jednoduchým dějem, postavy jsou výrazně kladné nebo záporné
- předmětem výsměchu jsou lidské nedostatky
- vznik ve středověku, u nás nejstarší česká hra Mastičkář (14. století), dále pak Fidlovačka (Tyl)
3) Činohra
- vznik v romantismu, směs tragického i komického
- uvolnění pevné normy výstavby dramatického textu
- vážné téma a vážný konflikt, hrdinové jsou obyčejní lidé
- děj se odehrává ve všedním životě, prokreslení postav
- autoři: Ibsen, Čechov, Hilbert, Čapek, Langer, Kohout, Hrubín, Kundera, Topol
4) Opera
- hudebně dramatický žánr, vznik v baroku ve Florencii (1600)
- spojení dramatického textu (libreta) s hudbou, text zpíván na jevišti
5) Opereta
- hudebně dramatický žánr, vznik v polovině 19. století
- střídání hudby a mluveného slova
6) Revue
- uvolněná dramatická stavba, vznik ve 2. polovině 19. století ve Francii, dialogy + taneční výstupy
7) Muzikál
- žánr hudebního divadla, navazuje na operetu, každá složka se podílí na průběhu děje
- vznik na počátku 20. století v USA