13. Vliv logistiky na životní prostředí, zpětná logistika. City logistika

V ně zastavěného území měst vznikají nové rodinné domy, obchodní parky, průmyslové parky a logistické parky. Je-li vývoj ponechán, neřízeným tržním silám vede k nehospodárnosti a ke zhoršení životního prostředí.

Řešení této problematiky spočívá:

V provázanosti toku zboží, jehož lze dosáhnout soustředěním vstupujících toků do GATEWAY tj. logistického centra na okraji města, v němž jsou dodávky zboží přicházející od různých dodavatelů tříděny, kompletovány a konsolidovány tak, aby zboží mohlo být uvnitř města přepraveno k příjemci jako jedna ucelená zásilka jedním vhodným dopravním prostředkem.

V opačném směru mohou být organizovány toky zboží a odpadů opouštějících území města. Zároveň lze zajistit vytížení zpětných jízd, resp. Lepší využití dopravního parku.

Rozdíl mezi City logistikou a městskou logistikou

CITY LOGISTIKA = řešení omezené na toky zboží z průmyslu a obchodů, obvykle vztažené jen k území městského centra

MĚSTSKÁ LOGISTIKA = řešení zahrnující i řetězce spojené s komunálními službami, zdravotnictvím, bankovnictvím, pojišťovnictvím, poštovnictvím, či se správou

Teoreticky vzato, logistické řešení pro město by správně mělo obsáhnout všechny složky. Tedy nejen logistické řetězce nákladní dopravy ale i osobní doprava na území celé aglomerace (města).

V praxi uplatnění logistiky ve městech naráží na řadu problémů:

1. Na straně obchodu – organizační, technické a ekonomické problémy

2. Na straně omezených podmínek pro provoz, vykládku, nakládku a svoz zboží, materiálů či odpadů daných dopravních situací hlavně na územích městských center. Proto iniciativa spočívá spíše na orgánech měst a poskytovatelích logistických služeb.

Urbánní rozvoj velkých měst a aglomerací

Urbanizace je spojena se vznikem a rychlým růstem velkých průmyslových celků přitahujících pracovní síly z venkova. Proces stěhování obyvatelstva z venkovských sídel do měst a s tím související rozšiřování městského způsobu života.

Suburbanizace je spojená s útlumem těžkého průmyslu a s odchodem pracovních sil do terciální sféry a do lehkého průmyslu (výroba na linkách instalovaných v rozlehlých halách) stavěných na levnějších pozemcích ve větší vzdálenosti od center měst, v tzv. suburbiích). Vznikají tak příležitosti pro kvalifikovanou pracovní sílu a v důsledku těchto vlivů dochází ke zlepšení dopravní infrastruktury a úrovně obchodu a služeb také mimo centra měst.

Desurbanizace je vyvolána změnou v oblasti výrobnách technologií. Menší podniky kooperují v řetězcích, které jsou umístěny ve velkých vzdálenostech od center měst.

Brownfields jsou nemovitosti, které byly v minulosti využívány například jako průmyslové podniky, haly, letiště apod., nicméně toto své využití ztratily a nyní jsou zanedbané, kontaminované, neefektivně využívané nebo nevyužívané.