Žurnalistika

Profesionální žurnalista

• Podíl na tvorbě

• Nese zodpovědnost za obsah žurnalistického sdělení

• Profesionální status

• Status vlastníka, vydavatele nebo provozovatele

Žurnalistické sdělení

• Obsah sdělení může být různý

• Žurnalistické sdělení má svoji funkci, tzn. smysl či poslání sdělení, které do něj vtiskl žurnalista.

• Smyslem sdělení může být informovat publikum, přesvědčovat ho, učit bavit, apod.

• Žurnalisté nejdříve připraví své žurnalistické sdělení (tzn. Glosy, zprav, rubriky, a).) tedy jednotlivé složky novin, které vytvářejí jejich obsah.

Členění:

• Zpravodajská

• Publicistická

• Naučná

• Umělecká

• Zábavní

Žánr

• Původně pochází z filmové teorie

• Žánr obecné znamená druh nebo typ kulturního díla (např.. Akční, romanticky, detektivní film, komedie,…)

• V žurnalistice žánr představuje souhrn označení pro skupinu produktu žurnalistické práce, které se vyznačují společnými prvky. Mají určitě charakteristické rysy.

Žánry dělíme na:

• Zpravodajské

• Publicistické

Zpravodajství předchází publistice a publistika navazuje na zpravodajství

Zpravodajství

• Základem žurnalistiky

• Povinností je v první řadě informovat o aktuálních událostech

• Aktuální = informace se musí týkat věcí svázaných se skutečností

• Zpravodajské sdělení musí být:

  • Pravdivé

  • Přesné

  • Objektivní

  • Vyvážené

• Zpravodajství nesmí vyjadřovat žurnalistův názor! Tlumočí pouze fakta

• Tvůrce zpravodajských sdělení je žurnalista, kterého nazýváme Zpravodaj

• Korespondent (dopisovatel) zpravodaj, který není zaměstnancem redakce, avšak redakce od něj získávají informace.

Zpráva

• Základem zpravodajství je zpráva.

• Přináší věcné informace o aktuálních událostech.

• Informuje o událostech, které:

  • Se staly,

  • Mají se stát,

  • Se podle očekávání nestaly.

• Žurnalista používá neutrální spisovné výrazy.

• Dobré napsaná zprava aktivizuje publikum, tzn. Vzbudí zájem těch, kterým je určena.

• Kvalitní zpráva je taková, která je zveřejněna včas – tzn. Ani příliš brzy, ani pozdě.

Seriózní zprava by mela byt:

• Srozumitelná

• Jasná

• Psaná jednoduchým jazykem

• Čím na sobě nezávislých zdrojů zprávu potvrdí (min. dva), tím je zpráva věrohodnější.

Základní zpravodajské otázky:

• Kdo? kdo něco udělal, neudělal, řekl, neřekl..

• Co? Osoba nebo jiny subjekt udělal, neudělal, co se stalo, nestalo,..

• Kde? Kde se událost odehrála nebo neodehrála (místo, země, město).

• Kdy? Kdy se událost stala.

• Jak? představuje rozšiřující pohled na událost. Popisuje způsob jak se událost odehrála

• Proč? důvod událost.

• Komu? na tuto otázku odpovídá především žurnalista Komu je zprava určena, jakému okruhu příjemců

Zásady tvorby zprávy

1. Věcnost

2. Přesnost

3. Úplnost

4. Spolehlivost

5. Včasnost

6. Citová neutrálnost

Konstrukce zprávy

• Textotvorné a kompoziční princip -> skladby textu

• Základní princip -> obrácená pyramida

• Odstavce je možné přeřazovat dle jejich důležitosti nebo některé vypouštět ci zkracovat

• Zvláštním odstavcem je titulek – stručně a jasně vyjadřuje informací obsazeno v prvním odstavci