17. Management

Čas

• Předběžná – preventivní (srovnání a hodnocení navrhovaných variant, průzkum potřeb, kapacitní propočty)

• Průběžná (dispečerská kontrola, operativní porady, mezioperační kontrola)

• Následná (rozbor finančních výsledků, účetnictví)

Účelem kontroly není pouhá informovanost řídících článků o stavu sledované reality, tzn. zpětná vazba, popř. postihy či likvidace nedostatků, ale především její preventivní vliv.

Překonat a následně vylepšit vlastní bezpečnostní prvky (při ochraně serverů klientů firmy) je levnější a účelnější něž následná náprava v případě skutečného napadení serveru zvenčí.

Způsob vyjádření

• Slovní (hodnocení pracovníků, zpráva, rozbor příčin)

• Hmotná (srovnání technických parametrů, měření počtem ks, kg, m, l.)

• Hodnotová (kalkulace, cenové porovnání, bankovní kontrola při poskytování úvěru, objem zboží)

Doba trvání kontroly

• Nepřetržitá (autom. Technologických procesů, centrální energetický dispečink, sebekontrola)

• Občasná kontrola (inventarizace, rozbor závěrečných účtů, měsíční/týdenní porady, kolegia)

• Občasná nepravidelná (předávací inventura, sociologický průzkum, přepadová kontrola, jednorázová řešení)

Negativní jevy, snižující účinnost kontroly

• Jednostrannost kontroly (černé nebo růžové brýle)

• Nadměrná kontrola (neúměrná pozornost maličkostem a opomíjení důležitých problémů)

• Kontrolní vakuum (zanedbání kontroly, hluchá místa)

Rozhodování

Postup, který vybírá z množství možných alternativ v jedinou, kterou činí základem budoucího jednání, objevuje se ve všech ostatních manažerských funkcích.

Důležitá činnost tvořící součást pracovní náplně manažerů, často manažery posuzujeme podle toho, jak úspěšná a efektivní jsou jejich rozhodnutí.

Rozhodování lze rozčlenit do určitých vzájemně návazných činností – etap rozhodovacího procesu:

1. Identifikace rozhodovacího problému – vymezení problému

2. Analýza a formulace problému – zjištění příčiny problému

3. Tvorba variant rozhodování – získání co největšího počtu odlišných způsobů řešení

4. Stanovení kritérií hodnocení – k posouzení výhodnosti jednotlivých variant

5. Určení důsledků variant – předpokládané dopady realizace varianty

6. Realizace zvolené varianty – uskutečnění zvoleného řešení

7. Kontrola výsledků – zjištění, zda byl problém odstraněn