Seminární práce - Historie ošetřovatelství

4.2. 19. století

V tomto století je položen základ moderního ošetřovatelství a konečně je pochopeno jako samostatný obor. Hlavní změny ve vývoji ošetřovatelské profese pocházejí z období Krymské války (1854 – 1856), ve které se uchytila myšlenka kvalifikovaných žen pro péči o raněné. Ošetřovatelky jsou ve válkách 19. století vnímány vojáky jako dobré bytosti, dokonce je nazývají anděly.

4.2.1. Osobnosti ošetřovatelství v 19. století

Florence Nightingale (12. května 1820 – 1910)

Florence Nightingale (Obr. č. 1 a 2) pocházela z velmi bohaté anglické rodiny. Studovala historii, filozofii, literaturu, hudbu a umění. Měla nadání pro matematiku, statistiku a jazyky. Zajímala se o knihy a zprávy o nemocnicích, sledovala veřejné zdravotnictví a hygienická zařízení. Na svých cestách po Evropě si vždy udělala čas na prohlídku alespoň jedné nemocnice. I přes to, že její rodiče nesouhlasili s tím, aby se stala ošetřovatelkou, odjela ve svých 31 letech do německého Kaiserwerthu, kde absolvovala tříměsíční kurz pro ošetřovatelky.

Její profesní život velmi ovlivnila Krymská válka. Než Florence na Krym dorazila, lehávali zranění vojáci na lůžkách po dvou, pokud nebyla již volná lůžka, leželi na zemi. Tyfus a cholera zde byly častým onemocněním, strava se podávala jednou denně a nemocnice byla špinavá a tmavá. Úmrtnost zraněných vojáků byla velmi vysoká. Po svém příjezdu zavedla v nemocnici hygienická opatření, čistírny, kuchyň, jídelnu, prádelnu. Každý voják musel mít své lůžko, stravu třikrát denně, čerstvý vzduch a denní světlo. Musel být denně myt a mít lůžko čisté. Nemocným se věnovala doslova ve dne v noci. Toto fyzické vypětí však způsobilo, že onemocněla cholerou, úplavicí, revmatismem a horečkami. Po návratu z války byla invalidní a ke konci svého života byla trvale upoutána na lůžko.

Založila historicky první školu pro ošetřovatelky. Napsala knihu ,,Poznámky o ošetřovatelství‘‘, která sloužila jako učebnice. V roce 1883 jí byl udělen Královský červený kříž a roku 1907 získala jako první žena v historii Vyznamenání za zásluhy od krále Edwarda VII. Dodnes je považována za nejvýznamnější osobnost v oblasti ošetřovatelství. Na její počest se stal 12. květen, tedy den jejího narození, Mezinárodním dnem sester.

Nikolaj Ivanovič Pigorov (1810 – 1881)

Tento uznávaný ruský chirurg objevil v roce 1846 narkózu. Účastnil se Krymské a prusko-francouzské války, kde pomáhal raněným. Jako první organizoval v poli Krymské války vyškolené dobrovolné sestry a položil zde základ pro vojenskou chirurgii. Jeho sestry nosily jako první jednotné sesterské uniformy. Kladl velký důraz na dodržování hygieny. Podílel se na vzniku Ruského červeného kříže v roce 1867.

Jean Henri Dunat (1828 – 1910)

Zúčastnil se bitvy u obce Solferino v roce 1859, která se stala jednou z nejkrutějších bitev vůbec. Své hrůzné zážitky sepsal v knize ,,Vzpomínky na Solferino‘‘. Tuto knihu poté rozeslal po celé Evropě všem panovníkům a vojevůdcům. V této knize navrhoval založit mezinárodní organizaci, která by pomáhala zraněným vojákům a zároveň by zajišťovala jejich ochranu. Tato organizace se později zapsala do historie jako Mezinárodní červený kříž, který vznikl v roce 1864 a funguje dodnes. Za své zásluhy získal J. H. Dunat v roce 1910 Nobelovu cenu míru.