Seminární práce - Historie ošetřovatelství

Vojenský a špitální řád sv. Jana Jeruzalémského

Takzvaní Johanité zakládali své špitály pro ošetřování poutníků, kteří mířili k Božímu hrobu. Tento mnišský řád poskytoval ošetřovatelskou péči na vysoké úrovni. Nemocným poskytovali čisté prádlo a své špitály udržovali vždy v perfektní čistotě. Zaměstnávali lékaře bez ohledu na vyznání – křesťany, židy i muslimy. V důsledku neustálých útoků na věřící poutníky, kteří mířili do Svaté země, vznikla rytířská odnož řádu, takzvaní Maltézští rytíři. V Čechách působil řád v Praze, Manětíně. Kadani, Strakonicích…

Řád milosrdných bratří

Zakladatelem tohoto řádu byl Jan z Boha, neboli Jan Ciudad. Byl průkopníkem v ošetřovatelské péči, protože pečoval o celého nemocného – o jeho tělo, ale i duši. Cílem řádu bylo snižovat lidské utrpení. Z toho pochází i hlavní heslo řádu: ,,Tělem k duši‘‘.

Křižovníci s červenou hvězdou

Toto špitální bratrstvo založila Anežka Česká v roce 1233. Anežka řádu věnovala část svého majetku. Hlavním cílem Křižovníků bylo pomáhat nemocným a chudým, kteří žili v klášteře, nebo do něj nově přišli. Jejich znakem byl rudý kříž a hvězda na černém plášti. Do tohoto společenství vstupovalo také mnoho šlechticů, kteří odevzdávali veškerý svůj majetek řádu a začali se věnovat charitativní činnosti. Tento řád funguje dodnes, avšak už se nevěnuje práci ve zdravotnických zařízeních.

3.2. Osobnost českého ošetřovatelství ve středověku

Anežka Česká (1211 – 1282)

Byla nejmladší dcerou Přemysla Otakara I. z rodu Přemyslovců. Rozhodla se, že zasvětí svůj život Bohu, a tak vstoupila do řádu klarisek. Stala se první ženou, která založila mužský řád a také český ošetřovatelský řád – Křižovníci s červenou hvězdou. Sepsala pokyny pro ošetřování nemocných a chudých. Byl to první etický kodex ošetřovatelské péče v době středověku. V roce 1989 byla svatořečena.

4. Novověk (1492 – 20. století)

4.1. 15. – 18. století

Období renesance a osvícenství znamenal návrat k antickým ideálům a znovuobjevení antických děl, do popředí se dostává věda, která začala ovlivňovat všední život lidí. K tomuto období se váže několik významných objevů, jako byl například objev mikroskopu nebo krevního oběhu. Probíhají také první pitvy. V českých zemích proběhla první pitva roku 1600, kterou vedl Jan Jesenius. Byl to významný pokrok od dob středověku, kde náboženství, jako křesťanství, judaismus nebo islám pitvu výslovně zakazovaly. Pitvy umožnily poměrně rychlý rozkvět zdravotnictví tehdejší doby. V 17. století se již začínají tvořit zdravotnické zákony a vzniká i systém státní zdravotní správy. Za Marie Terezie vznikají nemocnice a porodnice, jejichž hlavní činností je konečně léčebná péče, nikoliv pouze místo pro azyl, jak tomu bývalo ve špitálech v dřívějších dobách. V oblastech s nebezpečnými nákazami, jako byl například skvrnitý tyfus nebo neštovice, probíhají protiepidemická a karanténní opatření.