Patologie - Otázky ke zkoušce

Mild glomerulonephritis may produce no symptoms, and diagnosis is made with laboratory studies of the urine and blood. Jedinci s více závažných případů onemocnění mohou vykazovat: unavu, nevolnost a zavrate, dusnost, poruchy videni, vysoky krevni tlak, otoky, zvlaste v obliceji, rukou, nohou a kotniku.

Diagnóza:Diagnosis of glomerulonephritis is established based on medical history, combined with laboratory studies. Diagnóza glomerulonefritidy je stanovena na základě anamnézy, v kombinaci s laboratorní studie. A "dipstick" test of urine will reveal increased protein levels. "

Prognóza: In acute glomerulonephritis, symptoms usually subside in two weeks to several months, with 90% of children recovering without complications and adults recovering more slowlyV akutní glomerulonefritida, příznaky obvykle odezní do dvou týdnů až několik měsíců. Chronic glomerulonephritis is a disease that tends to progress slowly, so that there are no symptoms until the kidneys can no longer function. Chronická glomerulonefritida je nemoc, která inklinuje k pokroku pomalu, takže neexistují žádné příznaky, až do do stádia, kdy ledviny již nemohou fungovat. Vysledek selhaní ledvin může vyzadovat dialyzu nebo transpaltaci ledviny.

72. Nefrózy, těhotenská nefróza.

Nefrozy jsou difuzní nezánětlivá onemocnění ledvin a mohou být akutní nebo chronické.

Akutní nefrozy vedou k urémii (vzácně může dojít i k uzdravení) a jejich podstatou je poškození

vývodných kanálků:

• solemi těžkých kovů – zejména rtuti,

• při dehydrataci,

• při vylučování hemoglobinu po hemolýze,

• poškozením toxiny při selhávání jater a podobně.

Chronické nefrozy vedou k dlouhodobějšímu selhávání ledvin až k urémii a jejich příčinou může být

například zvýšená propustnost glomerulů a poškození vývodných kanálků. Patří sem například:

lipoidní nefroza, která je příčinou tzv. „nefrotického syndromu (proteinurie, hypalbuminemie,

hypercholesterolemie, otoky a další symptomy),

• amyloidová nefroza (proteinurie, otoky, uremie),

• těhotenská nefroza (proteinurie, edémy, hypertenze, křeče),

• diabetická nefroza (střádání glykogenu v kanálcích),

• osmotická nefroza (po podání hypertonických roztoků) a další stavy.

73. Nefrolitiáza.

Ledvinové kameny (urolitiáza) nejčastěji vznikají v ledvinové pánvičce (nefrolitiáza).

Objevují se v 1% všech pitvaných. Velikost kamenů je různá, malé kameny se označují jako močový písek, některá velké kameny jsou odlitkem ledvinové pánvičky a kalichů ledvin- odlitkové kameny.

Vzhled a barva závisí na chemickém složení. Kameny složené ze šťavelanu vápenatého jsou nejčastější (75%): oxalátové kameny. Dále to jsou fosfátové kameny, urátové kameny, cystinové kameny.

Příčina vzniku je nejasná. Důležitou roli však hraje zvýšená koncentrace kmenotvorné látky v moči. Městnání moči a změny Ph. Objevují se u lidí s hyperkalceuremií, hyperparathyerozou (způsobuje zvýšenou hladinu kalcia v séru), při hyperkalcemii, hypervitaminoze D, u sarkoidózy. Pacienti s dnou mají zvýšenou hladinu kyseliny močové.