Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




10A - Didaktika výuky

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (72,29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

10A DIDAKTIKA VÝUKY − Didaktika je teorie vzdělávání, která se zabývá formami, postupy a cíli vyučování − součástí pedagogiky, zabývající se metodami a formami školního vyučování − Didaktika je důl. součástí učit. umění na všech stupních, druzích škol a všude, kde je možné vzdělávat a vychovávat − Význam didaktika si uvědomoval již J. A. Komenský, který v díle Velká didaktika zformuloval vhodné postupy a přístupy k učení − Zaměřil se: • na osobnost žáka a učitele • na prostředí, ve kterém výuka probíhá • na samotné učivo − Příprava a výběr učiva závisí na zájmech a výkonech žáka, momentální připravenosti učitele a na dokumentech schválenými a uzákoněnými vládou ČR − V ČR je zákl. dokumentem v oblasti vzdělávání Národní program rozvoje vzdělávání, který formuluje vládní strategi v oblasti vzdělávání a odráží celospolečenské zájmy, přináší konkrétní podněty k práci škol − Další je RVP pro typ školy, který si každá škola zpracuje do svého konkrétního školního vzdělávacího programu − Základem výchovně-vzdělávacího procesu je tzv. Herbartovský didaktický trojúhelník: učitel, žák, učivo − Žáci si pomocí souboru procesů osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, postoje, schopnosti a rysy charakteru Fáze činnosti učitele pro výuku 1) fáze přípravy − dlouhodobé: seznamování se ŠVP, učebnicemi, odbornou literaturou, dostupnými učebními pomůckami, … − bezprostřední: konkrétní příprava na jednotlivé vyučovací hodiny 2) fáze realizační − kvalita výuky závisí na přípravě, ale i na konkrétních podmínkách (místo, čas, úroveň žáků) − provádíme pedagogickou diagnostiku, vyučujeme 3) fáze kontrolní − posouzení vlastních výkonů i výkonů žáků vzhledem k cílům Metody výuky − obecně promyšlený a efektivní postup směřující k cíli − výukové metody představují faktor, který propojuje a ovlivňuje všechny ostatní prvky systému − vyučovací metody se prolínají, vzájemně doplňují − nejdůležitějšími metodami jsou: 1) metody slovní: založené na vnímání a chápání řeči posluchači ▪ monologické: vysvětlování, výklad, přednáška, vyprávění, … ▪ dialogické: rozhovor, dialog, diskuze, … ▪ metody písemných prací: písemná cvičení, kompozice, … ▪ metody práce s učebnicí, knihou a textovým materiálem: vede k samostatnosti 2) metody názorně demonstrační ▪ obohacují žákovy představy, podporují spojování poznávané skutečnosti s reálnou životní praxí ▪ pozorování předmětů a jevů ▪ předvádění předmětů, činností, pokusů a modelů ▪ demonstrace statických obrazů ▪ projekce statická a dynamická 3) metody praktické ▪ základem je přímý styk se skutečnými předměty, možnost manipulace s nimi 10A DIDAKTIKA VÝUKY Další metody − diagnostické: • systematické pozorování • ústní a písemné zkoušky • hodnocení složitějších výkonů (slohové práce, referáty, projekty) → většinou se jedná o dovednosti, které si žák dlouhodoběji osvojuje • didaktické testy − klasifikační: • vyjádření známkou: ▪ nejčastěji používaný, ale nejvíce zneužitelný způsob hodnocení, protože stejný výkon může být různými učiteli hodnocen různě ▪ rodičům poskytuje určitý žebříček, na kterém vidí, jak se jejich dítěti vede • slovní hodnocení: ▪ je považováno za výstižnější hodnocení než známka ▪ pozitivně motivuje žáka k dalším výkonům ▪ neumožňuje jednoduché srovnání žáků a pro rodiče může být matoucí ▪ nácvik pohybových a pracovních dovedností ▪ laboratorní činnosti žáků ▪ pracovní činnosti (v dílnách nebo na pozemku) ▪ grafické a výtvarné činnosti Formy výuky 1) frontální výuka − forma, která je vhodná pro běžnou školní třídu − učitel pracuje s vymezenou skupinou žáků plánovitě, soustavně a v určeném čase − učitel působí na žáky přímo, při dodržení stanoveného počtu může k žákům přistupovat individuálně, poznávat jejich specifika a úroveň vývoje − dodržování jednotlivých fází výuky: • motivace: učitel pozitivně podceňuje a stimuluje žáky, aby zvýšili svou efektivitu v učební činnosti, budí zájem žáků o předmět a jeho obsah • expozice: dochází ke zprostředkování nových poznatků nejlépe prostřednictvím aktivního přístupu ke vzdělání, tj. samostatná práce žáků, experimentování, objevování a vytváření základů a východisek dovedností a návyků • fixace: pomocí opakování se upevňují vědomosti a dovednosti započaté v předchozí fázi, ale vznikají další v procesu řešení úloh zobecňování, procvičování, … • diagnóza: jedná se využití diag. a klasifikačních metod pro průběžné zajišťování zpětné vazby o žákově práci • aplikace: ▪ vyvrcholením celé výuky ▪ dochází zde k použití získaných vědomostí a dovedností v praktické činnosti – návaznost výuky na reálný život ▪ prověřuje žákovu schopnost analýzy a syntézy, generalizace, abstrakce a konkretizace ▪ nutí žáka propojovat teoretické poznatky s praktickou aplikací 2) skupinová výuka − žáci tvoří 3 – 5 ti člennou skupinu, ve kterých žáci spolupracují na řešení zadaného problému − prohlubuje se zde ochota ke spolupráci, odpovědnost, kritičnost, ale i tolerance k mínění druhých − snadněji se zapojí pasivnější či nesmělí žáci 10A DIDAKTIKA VÝUKY 3) kooperativní výuka − může být realizována formou skupin, ale nejedná se o soutěžení mezi skupinami či členy skupiny, ale o maximalizaci zisku pro všechny, tedy propojení znalostí a dovedností všech, tak aby výsledek sloužil všem − nevznikají zde vítězové a poražení − naopak žáci se učí vzájemné pomoci, toleranci, přesnému formulování vlastních myšlenek a chápání myšlenek druhých, reagování na názory a požadavky skupiny, hodnocení sebe i druhých jako důležitých sociálním dovednostem 4) individualizovaná výuka − práce je přizpůsobena každému jednotlivému žáku s ohledem na jeho možnosti − jde o vytváření situací, kdy má každý žák možnost nalézt optimální způsob pro vlastní učení a vzdělávání (například Daltonský plán a Winnetská soustava, projektová výuka) 5) diferenciovaná výuka − umožňuje rozdělení velké nesourodé skupiny žáků, tak aby nastavení a práce pomohly všem žákům a nevedly k diskriminaci žádného z nich − je to takový přístup, kdy učitel vychází vstříc všem žákům, metody a prostředky výuky střída podl

Témata, do kterých materiál patří