Marie Montessori

Maturitní otázka 13. Dějiny pedagogiky

(Podrobná charakteristika vybrané osobnosti z dějin pedagogiky)

Marie Montessori

(31.8. 1870 - 6.5. 1952)

• italská lékařka a pedagožka

• byla první vysokoškolsky vzdělaná lékařka v Itálii

Život

• otec Alessandro Montessori a matka Renilde Stoppani

• zastávala práva pracujících žen za srovnatelnou mzdu za srovnatelnou práci (muži byli lépe placeni)

Vzdělání

• nastoupila do veřejné základní školy v 6 letech

• ve 13 letech nastoupila na střední technickou školu, kde studovala italštinu, aritmetiku, algebru, geometrii, účetnictví, historii, geografii a přírodní vědy

• školu zvládla s dobrými výsledky

• ve věku 16 let, pokračovala na technickém institutu

• ve svých 20 letech se rozhodla studovat medicínu, a i přes otcův odpor se stala lékařkou

• stala se tak historicky první ženou, která získala univerzitní titul z medicíny na univerzitě v Římě

Práce

• pracovala v psychiatrické klinice v Římě

• strávila dva roky na modelové škole pro výcvik učitelů dětí s poruchami vývoje

• uvažovala o přizpůsobení svých metod vzdělávání mentálně postižených dětí běžnému vzdělávání a svůj výzkum poté předložila pedagogickému kongresu v Neapoli

• publikovala články o pedagogice

"Duše dítěte je bohatá, velká, nezměrná jako rozsáhlý neznámý světadíl. Pokud jí chceme rozumět, je třeba ji objevit."

Casa dei Bambini

• v roce 1909 založila školu Casa dei Bambini („Dům dětí“)

• škola byla určena dětem od 4 do 12 let

• do školy docházeli děti i s různým postižením

• používaly pomůcky, které Montessori vyvinula

• zabývala se teorií výuky, výzkumem a dalšími odbornými činnostmi, dohlížela a pozorovala práci ve třídě, ale neučila děti přímo

• dochází k šíření zakládání Montessori škol za podpory italské vlády

Hlavní myšlenka školy: Normální rozvoj dítěte

Rysy školy:

• učitel musí mít úctu ke svobodě dítěte

• rozvoj individuality

• klasifikace formou slovního hodnocení

• na konci roku nelze propadnout

• každé dítě pracuje svým tempem

• dítě si může vybrat předmět, kterému se chce věnovat

• není zvonění ani zasedací pořádek

• mnoho didaktického materiálu

kritika:

• zaostává citová výchova

• didaktický materiál není v jednotě s reáliemi života

Rozdělení oblasti vzdělávání:

Praktický život – péče o vlastní osobu a o své tělo, sociální vztahy, nácvik psaní, umývání rukou, zalévání květin, zametání,… rozvoj hrubé a jemné motoriky

Smyslová výchova – rozlišování barev, tvarů, hmotnosti, srovnávání a třídění,… zapojuje všechny smysli (hmat, čich, zrak, chuť, sluch)

Jazyk – rozvoj řeči a slovní zásoby, čtení a psaní

Matematika – vnímání délky, šířky a výšky, porovnávání velikostí a forem,… postupně vede dítě k abstrakci, Podle Montessori je lidský duch duchem matematickým

Poznáváme svět – přírodověda, biologie, chemie, zeměpis, dějepis, fyzika, vlastivěda, ale i hudební, tělesná a výtvarná výchova