Soukromé právo

Prameny občanského práva:

• Ústava a listina základních práv a svobod (univerzální pramen)

• Občanský zákoník

• zákon č. 40/64 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků

• zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor

• zákon o vlastnictví bytů

• autorský zákon

• mezinárodní úmluvy

• Evropské právo (např. GDPR)

  1. OBSAH A NABÝVÁNÍ VĚCNÉHO PRÁVA

Vlastnické právo – je jedním z nejzákladnějších práv člověka, protože v listině základních práv a svobod je zakotveno právo vlastnit majetek

Obsah vlastnického práva – práva (oprávnění) a povinnosti vlastníka

Základní oprávnění vlastníka

• Právo věc držet

• Právo věc užívat nebo-li využívat užitných vlastností věcí

• Právo věc požívat (brát z věcí, sklízet úrodu, sklízet sad, úroky na vkladu)

• Právo s věcí nakládat, disponovat (prodat věc, zničit ji).

Omezení vlastnického práva

1. Přímo ze zákona

1. Možnost použít věc bez souhlasu vlastníka musí být splněny podmínky:

• v případě nouze (živelná pohroma)

• naléhavý veřejný zájem (požár)

1. Vyvlastnění – nucený přechod vlastnického práv a na stát

• naléhavý veřejný zájem (stavba dálnice – za náhradu)

• rozhodnutí správních orgánů (stavební úřad), rozhodnutí je přezkoumatelné soudem – jen za náhradu (finanční, naturální, něco za něco).

1. Na základě rozhodnutí soudu – řízení věcného břemene

1. Rozhodnutí samotného vlastníka – vlastník půjčí z vlastního rozhodnutí

Nabývání vlastnického práva

1. Originálně

• výrobou

• zpracováním

• zhotovením

1. Odvozením

• převodem (koupě, prodej, darování)

• přechodem (dědictvím)

• rozhodnutí soudu

• přímo ze zákona

Opuštění a ztráta věci

• V případě opuštění věci projevil vlastník přání nevlastnit.

• V případě ztráty věci vlastník dočasně ztratil právo vlastnit.

• Pokud není vlastník znám, oznámit a odevzdat věc na příslušný státní orgán.

• Čeká se 1 rok, a pokud se vlastník neozve, přechází vlastnické právo na stát.

• Nálezce má nárok na 10% nálezného.

• Týká se to i věcí nalezených (vykopávky, historické věci), patří státu, pokud neprokážeme právo vlastnictví.

• V případě, že zatajíme → porušení → tj. zatajení cizí věci.

SPOLUVLASTNICTVÍ

Jedna věc může být ve vlastnictví jedné osoby, ale i několika osob.

Základní skupiny:

1. Reálné spoluvlastnictví – věc lze reálně rozdělit (např. přesné vymezení části pozemku).

2. Podílové spoluvlastnictví – charakteristické tím, že podíly jsou určeny zlomkem a hodnota toho podílu znamená, jak se který z nich podílí na údržbě, hospodaření a využívání výnosů z této věci.

1. Společné jmění manželů – (zvláštní forma) - nejsou zde určeny, kdo jaké má podíly, oba manželé mají stejná práva.

Podílové Spoluvlastnictví

• Vzniká úplně stejně jako (každé) vlastnické právo obecné.

• Velikost podílu je určena nabývacím titulem, kupní smlouva, dohoda.