14. Odměňování za práci

1. Jiné důležité překážky v práci

• Jedná se o vyšetření ve zdravotním zařízení, upoždění hromadných dopravních prostředků, svatba, úmrtí v rodině, narození dítěte, doprava rodinného příslušníka do zdravotního zařízení, stěhování, vyhledávání nového zaměstnání apod.

• Vládní nařízení stanoví rozsah pracovního volna v případě těchto osobních překážek. Odlišnou úpravu mohou obsahovat kolektivní smlouvy.

1. Přepážky z důvodů obecného zájmů

Těmi se rozumí výkon veřejné funkce, výkon občanských povinností, jiné úkony v obecném zájmu, pracovní volno související s brannou povinností, školení a jiné formy přípravy studia.

V těchto případech náleží pracovní volno, avšak nikoliv náhrada mzdy, není-li v Zákoníku práce(ZP) či vnitřním předpise stanoveno jinak.

Překážky na straně zaměstnavatele

ZP rozlišuje:

Prostoje a přerušení práce v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů.

1. Prostoje – zaměstnanec nemůže být převeden na jinou práci s jeho souhlasem. Přísluší mu dostatek mzdy. Jinak mu přísluší náhrada mzdy ve výši 80% výdělku.

2. Nepříznivé povětrnostní podmínky – zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 60% výdělku.

Odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele

1. Odpovědnost zaměstnance

Zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobil zaměstnavateli porušením povinností při výkonu práce nebo v souvislosti s ní.

Rozlišuje se:

• Obecná odpovědnost za škodu – porušením právní normy úmyslným jednáním. Při uplatnění nároku na škodu se musí zaměstnancova vina prokázat. Jednal-li v opilosti, pod vlivem návykové látky, je povinen nahradit škodu v plné výši. Zaviní-li škodu z nedbalosti, hradí škodu jen do 4,5násobku měsíční průměrné mzdy.

• Zvláštní druh odpovědnosti za škodu – vzniká písemnou dohodou se zaměstnavatelem (např. o hmotné odpovědnosti za manko, za ztrátu svěřených předmětů, za práci na vyrobeném zmetku).

1. Odpovědnost zaměstnavatele

Rozeznáváme odpovědnost zaměstnavatele za škody, které:

• způsobili zaměstnanci,

• vznikly zaměstnancům.

Náhrady škod při úrazech a nemoci z povolání

Zaměstnavatel se zbaví odpovědnosti za škody pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jestliže příčinou bylo zaviněné porušení předpisů o bezpečnosti při práci (např. opilost, užití návykových látek) a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit.

Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na náhradu škody, se uhradí:

• odškodnění, které se skládá z náhrady za ztrátu výdělku,

• bolestné – výši bolestného ohodnotí lékař po ukončení léčby,

• ztížení společenského uplatnění – hodnotí se dle zvláštních předpisů,

• náhrada nákladů na léčení,

• náhrada věcné škody (např. za poškozený oděv).

Při úmrtí v důsledku pracovního úrazu je povinen zaměstnavatel poskytnout náhradu nákladů na léčení, na pohřeb, na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a náhradu věcné škody.