19. Pracovní právo a pracovní poměr

1. Účastníci (subjekty) pracovního práva

1. Zaměstnavatel

2. Zaměstnanec

• pracovněprávní vztah může vzniknout jen s jejich souhlasem

• nikdo nesmí být podroben nuceným pracím (s výjimkou trestu podle TZ)

  1. Zaměstnavatel

= FO i PO, tj. každá osoba, která má právní subjektivitu, tj.

• způsobilost být zaměstnavatelem (mít práva a povinnosti) =vzniká u FO narozením (zaměstnavatelem může být i malé dítě),

zaniká smrtí (prohlášením za mrtvého)

a

• způsobilost k právním úkonům (vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti) = vzniká u FO v den 18. narozenin (v ten den může FO uzavírat se svým zaměstnancem např. pracovní smlouvu, vyplácet mzdu, rozhodovat o nástupu na dovolenou,apod.)

Jednání za zaměstnavatele:

1. FO – obvykle sama

2. PO – obvykle statutární orgán, tj. ten, kdo může za PO jednat ve všech věcech (kdo je tou osobou určuje smlouva o zřízení PO, zakládací listina nebo zákon)

3. za FO i PO – osoby zaměstnavatelem pověřené (vnitřní organizační předpisy) nebo osoby zmocněné (plná moc generální x specifická)

   1. Zaměstnanec

= pouze FO, která má pracovněprávní způsobilost , tj.

• způsobilost FO jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti

a

• způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká dosažením 15 let věku (avšak den nástupu do práce nesmí předcházet dni ukončení povinné školní docházky)

• u pracovních smluv se zaměstnancem mladším 18 let je povinností zaměstnavatele vyžádat si vyjádření zákonného zástupce (nesplnění povinnosti nemá za následek neplatnost uzavřené smlouvy, může však být ÚP uložena pokuta )

• s nezletilým zaměstnancem nemůže být uzavřena dohoda o hmotné zodpovědnosti

• možnost zaměstnat i osobu zbavenou (omezenou) způsobilosti k právním úkonům (zastupuje ji opatrovník)

• cizinci a osoby bez státní příslušnosti mohou být v ČR zaměstnány jen mají-li povolení k pobytu a povolení k zaměstnání

• možnost zaměstnance i zaměstnavatele nechat se v pracovněprávních vztazích zastoupit na základě plné moci (generální x speciální)

2. Pracovní poměr (PP)

= nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující pracovněprávní vztah, jehož prostřednictvím se lidé zapojují do práce

předmětem PP je určitá opakující se činnost, kterou se zaměstnanec za mzdu zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat

obsahem PP je právo zaměstnavatele dávat zaměstnanci příkazy a pokyny k plnění úkolů a povinnost platit mzdu, na straně pak právo zaměstnance na mzdu a povinnost osobně konat uloženou práci

1. Vznik PP

pracovní smlouvou

jmenováním

volbou

1. pracovní smlouva

• nejčastější způsob vzniku PP

• ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ve kterém se sjednávají základní podmínky výkonu práce

• musí mít písemnou formu §34 odst.3 ZP

• Pracovní smlouva musí obsahovat:

  1. druh práce, na který je zaměstnanec přijímán

  2. místo, kde bude práci konat

  3. den nástupu do práce