Komprace ČR a Belgie

nost, Portál, 2003, str. 102 

7 

4  VÝKONNÁ MOC 

4.1  Hlava státu 

V Belgickém  království  má  nejvyšší  postavení  panovník,  tedy  král.  V zemi  platí  dědičný 

titul, a to již od prvního krále. Dědic trůnu je vždy nejstarší syn krále, pokud nemá vhodného zle-

tilého  dědice,  může  panovník  navrhnout  parlamentu  schválení  možného  nástupce.  Podle  ústavy 

z roku 1831 nebyl neomezeným vládcem, neměl ani rozhodující postavení v exekutivě. Na druhou 

stranu mu bylo zaručeno právo rozpustit parlament nebo přerušit jeho zasedání, jmenovat a odvo-

lávat ministry, jmenovat soudce, vyhlašovat válku nebo uzavírat mírové smlouvy.8 Od 21. 6. 2013 

je ve funkci král Filip Belgický, jeho pravomoci byly upraveny s příchodem ústavy z roku 1949, 

především  získal  právo  veta,  které  není možné přehlasovat. V současné době je moc panovníka 

odvozena od vůle lidu. Hlava státu reprezentuje své postavení, názory a stanoviska, jenže je musí 

konzultovat  s ministry,  kteří  mají  funkci  rádců  krále.  Tvoří  nevyšší  zákonodárnou  moc  ve  státě. 

Legislativního  procesu  se  neúčastní přímo, ale formálně musí všechna nová nařízení odsouhlasit 

podpisem  a  k němu  se  přikládá  i  podpis  odpovědného  ministra.  Důležitá  je  především  jeho  role 

při vybírání  a  jmenování  premiéra.  Panovník  je  všeobecně  pokládán  především  za  záruku  práva 

stability a jednoty země.9 

Prezident  České  republiky,  jako  hlava  státu,  plní funkci reprezentativní navenek a uvnitř