Komprace ČR a Belgie

členství ve straně. Ústavní principy suverenity lidu, volitelnosti mocenských orgánů, nezávislosti 

soudů  stejně  jako  další  demokratické  principy,  zakotvené  v ústavě  Československé  socialistické 

republiky, nebyly dodržovány.7  

Odpor k režimu u lidí narůstal v chronické neřešitelné problémy ve společnosti a hospodář-

ství.  Pádu  komunismu  se  dočkali  občané  až  v listopadu  1989.  Ústavním  zákonem  se  v  březnu 

1990  název státu změnil na Československá federativní republika, v dubnu pak na Česká a Slo-

venská Federativní Republika. 

Převrat a pád komunismu byl náhlou změnou pro velké množství institucí, které na změnu 

politického  systému  nebyly  připraveny.  Jednou  z nich  byla  československá  ústava 

s komunistickým  jádrem.  Hlavním  problémem  byl  zákaz  majorizace,  princip,  který zaručuje, aby 

při  hlasování  v rozhodovacích  sborech  nemohla  být  menšina  členů  přehlasována  většinou.  Další 

problémy, které měla již první republika, se zase objevily. Dva národy spojené jedním státem měli 

odlišnou politickou kulturu. Slováci se snažili o emancipaci, která se měla završit vznikem samo-

statného státu, což se stalo 31. prosince 1992, kdy zanikla Česká a Slovenská Federativní Repub-

lika. Oficiálně 1. 1. 1993 vznikly dva nové samostatné státy Česká republika a Slovenská republi-

ka. 

6  VODIČKA,  Karel,  CABADA,  Ladislav:  Politický  systém  České  republiky:  Historie  a  součas-

nost, Portál, 2003, str. 45 

7 

VODIČKA, Karel, CABADA, Ladislav: Politický systém České republiky: Historie a součas-