9. Učení

- trest: pozitivní trest – chování následováno nepříjemným podnětem

negativní trest – chování následování odejmutím příjemného

- tresty ve výchově dětí – okamžitý (počkej, až přijde táta!), ne přehnaný (negativní emoce vůči trestajícímu), důsledný, trest mířený proti chování (ne proti dítěti), trest neříká, co se má dělat (doplnění pozitivním posílením žádoucího chování)

- fyzické tresty děti (nevhodné): děti agresivní chování napodobují, dlouhodobě neúčinné, výskyt kriminality, v dospělosti vede k depresivním a suicidálním sklonům

- naučená bezmocnost = člověk rezignuje na snahu (deprese – pocit bezmocnosti – malá snaha o změnu podmínek – negativní výsledek – deprese)

Kognitivní učení

- učení se zpracováním informací

- subjekt je aktivní, očekává následky svého chování, dělá hypotézy, informace zpracovává a ukládá

- verbální (mentální) = učíme se pomocí slov

párové verbální = učení se slovíček, český ekvivalent + cizojazyčný

sériové = učíme se celé texty, věty, definice, postupy řešení matematických úloh, má nejblíže k memorování, ale je to memorování s porozuměním

volné = volně reprodukuji předložený text – říkám to svými slovy, text si mohu upravit – ideální učení

- vizuální = učíme se pomocí obrázků – grafy, mapy, poznávačky

senzomotorické učení = učíme se skloubit čití s motorikou – TV, hra na hudební nástroj, řemeslné činnosti, vaření

memorování = učení se nazpaměť bez pochopení – to, co jsem se nabifloval, reprodukuji

Sociální učení

- učení nápodobou

• OBSERVACE = pozorování, vyšší forma napodobování

Albert Bandura – děti koukaly na film, kde někdo bil panenku a dostal odměnu, když děti dostali panenku, tak ji bily také

• IMITACE = napodobování, u dětí je observace a imitace základní formou učení (napodobujeme rodiče, ostatní lidi)

puberťáci se stylizují do nějaké celebrity,

imitace spontánně – automaticky, bez volného rozhodnutí X imitace observací – pozorujeme, imitujeme

• SOCIÁLNÍ POSILOVÁNÍ = odměna a trest, může narušit vztah mezi rodičem a dítětem

• SOCIÁLNÍ UČENÍ SE ZDŮVODNĚNÍM A ZÁMĚREM = anticipační učení (něco se předpokládá – známky, chování)

• IDENTIFIKACE = ztotožnění se, částečné nebo úplné zvnitřnění osobnosti s jinými – pro nás významnými osobnostmi, vzory – chceme být jako oni

anaklitická identifikace (identifikujeme se s osobou, kterou obdivujeme, je to identifikace na základě silného emočního přilnutí, přitom tu osobu ani nemusíme osobně znát)

obranná identifikace (identifikujeme se s tím, z koho máme strach, „budu-li stejný jako ty, nehrozí mi od tebe nebezpečí“, v koncentračních táborech docházelo k identifikaci vězňů s dozorci)

stockholmský syndrom (identifikace s agresorem)

závistná identifikace (identifikujeme se s osobou, které závidíme status (peníze, moc, vliv, vzdělání), ta osoba může být třeba mrtvá)