Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 4

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (112 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Poznávací procesy, druhy poznání ( počitky, vjemy ) Čití Každý člověk je neustále nucen orientovat se v prostředí, v němž žije, aby se mohl správně přizpůsobit. Pouze dobré poznání podmínek života a činnosti činitelů zabezpečuje efektivní jednání. Poznání má však v životě člověka nejen uvedený existenční význam, uspokojuje také jednu ze základních vrozených lidských potřeb, a to potřebu informací, potřebu znalostí, která je pro člověka typická. ČITÍ- je poznávací proces, při kterém získáváme základní informace o vnějším světě, ale i o stavu našeho organismu prostřednictvím analyzátorů. Činnost analyzátorů nazýváme čitím&nbsp. Tím třeba poznáme vůni a chuť jídla, barvu látky, zvuk letadla, teplotu vody, zrychlení nebo zpomalení dechu, bolest žaludku apod. Je to tedy proces, na základě kterého vznikají počitky. POČITEK- je to výsledný efekt činnosti jednotlivého analyzátoru. Počitek&nbsp je obraz (smyslová registrace) jednotlivé vlastnosti předmětů nebo jevů, které působí na receptory člověka. Počitky představují základ smyslového poznání. Počitek vznikne pouze tehdy, pokud má podnět určitou intenzitu, sílu - tzv. počitkový práh. Počitkové prahy&nbsp I přes značné rozvoje lidských smyslových orgánů výzkumy dokázaly, že nepociťujeme všechny podněty, které na nás denně působí. To jsou například různá jemná prachové zrnka na obličeji a na kůži. Nebo také v létě, když se nám náhle zvedne teplota v těle (přesáhne určitou teplotu). To znamená, že má-li vzniknout určitý počitek, musí mít podnět určitou sílu. Nejmenší intenzita, která vyvolává počitek se nazývá dolní počitkový práh a největší intenzita podnětu se nazývá horní počitkový práh. Podněty, které nepociťujeme, jsou podprahové podněty. Podněty vysoké intenzity, které už nezachytí náš receptor, nebo je už cítíme jako bolest, jsou nadprahové. U počitků rozlišujeme: smyslovou citlivost – schopnost rozlišovat a pociťovat podněty s velmi nízkým počitkovým prahem smyslovou adaptace – přizpůsobivost na určitý podnět, např. zápach v místnosti, zvýšený hluk. zákon kontrastu – při náhlé změně intenzity podnětu se nám zdá intenzita nového podnět větší, nebo menší než ve skutečnosti je Podmínky efektivního čití: Kvalita čití je závislá na: na anatomicko-fyziologickém stavu analyzátorů - na kvalitě a funkci smyslů intenzitě, výraznosti a době působení podnětu na analyzátor na soustředěnosti a pozornosti vědomí, na stavu CNS Vnímání Vnímání&nbsp je psychický proces, kterým poznáváme to, co na naše smysly v daném okamžiku působí. Výsledkem tohoto procesu je vjem.&nbsp VJEM je smyslová registrace předmětu nebo jevu jako celku. Dominantní postavení při vnímání má u člověka zrakové vnímání. Vnímání nás informuje nejen o vnějším světě, ale také o stavu našeho těla. Vlastnosti vjemu: kvalita vjemu – je závislá na stavu smyslových orgánů, na soustředěnosti vědomí síla vjemu – závisí na zájmu o vnímanou věc, na síle podnětu, na citovém rozpoložení trvání vjemu – závisí na délce působení okolních podnětů na naše smysly Druhy vnímání: zrakové vnímání – vnímáníí tvaru, barvy, velikosti, rozmístění v prostoru sluchové vnímání – vnímání řeči, přijímání nových informací čichové vnímáni – vnímáme vůně, pachy (souvisí s chutí) kožní vnímání - vnímání dotyků, chladu, tepla, bolesti, hlavním smyslem je hmat pohybové vnímání - umožňuje vnímat polohu těla a koordinovat pohyby při různých činnostech vnímání času - je zvláštním druhem vnímání, není speciální orgán pro vnímání času, závisí na činnosti, zájmu, aktivitě sociální vnímání – týká se vnímání lidí s nimiž jsme v kontaktu (postoje, vzhled, chování…) Zvláštnosti vnímání: smyslové klamy – vjem neodpovídá skutečnosti, ale člověk si svůj omyl uvědomuje, připouští, že je to jeho fantazie synestezie – činnost jednoho analyzátoru vyvolává v představě činnost analyzátoru jiného Poruchy vnímání: halucinace – vjemy vznikají bez skutečného objektivního podnětu a člověk věří v jejich pravdivost. Jsou příznakem duševních chorob, ale i u zdravých lidí se mohou vyskytnot při vyčerpání, hladovění, při velkém duševním strádání. iluze – zkreslené vjemy skutečných podnětů a člověk jim věří, omyl si nepřipouští Kojenecké období Za kojence označujeme dítě do jednoho roku. Je to období krátké, ale v mnohém pro další vývoj jedince naprosto rozhodující. Na konci období je dítě již schopno vzpřímené lokomoce, dovede uchopovat a záměrně pouštět věci, je schopné navázat řečovou komunikaci a navázalo vztahy k lidem, kteří o něj pečují. Vývoj motoriky kojence se řídí principy vývoje, které popsali Charlotta Buhlerová a Arnold Gessel. 1.princip vývojového směru •postup kefalokaudální - naznačuje, že ovládání těla postupuje stejným směrem jako somatický růst - od hlavy k patě (dítě nejprve zvedá hlavičku a nakonec chodí); •postup proximodistální– naznačuje posun od centra těla k periferii - pohyby horních končetin i dolních končetin začínají nejprve v ramenním a kyčelním kloubu, postupně přecházejí na prsty a nakonec na chodidla; •postup ulnoradiální - naznačuje posun od malíčkové strany dlaně k palcové při aktivním úchopu. 2.princip střídavého proplétání antagonistických neuromotorických funkcí střídání dominance flexorů a extensorů. Střídají se období vývoje a období konsolidace, dítě si osvojuje specifické funkce tak, že dosáhne určitého stupně dokonalosti a pak se vrací k dřívějšímu způsobu, aby mohlo postoupit na vyšší úroveň. 3. princip funkční asymetrie tendence k postupné specializovanosti pravé a levé poloviny těla, opět stále na vyšší úrovni. Dítě v kojeneckém věku neupřednostňuje žádnou stranu těla, dominance ruky se vyhraňuje až ve druhém nebo třetím roce. 4. princip individualizace dítě se rodí jako jedinečné individuum se svým svérázným způsobem růstu. 5. princip autoregulace k pokrokům v jednotlivých oblastech nedochází hladce a vyrovnaně, u všech dětí pozorujeme výkyvy (například potřeba spánku během prvního roku u dítěte postupně klesá). Vývoj kojence v jednotlivých obdobích 3měsíční dítě : • leží v poloze naznak v symetrické po

Témata, do kterých materiál patří