Otázka č. 4
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vlastnosti vjemu:
kvalita vjemu – je závislá na stavu smyslových orgánů, na soustředěnosti vědomí
síla vjemu – závisí na zájmu o vnímanou věc, na síle podnětu, na citovém rozpoložení
trvání vjemu – závisí na délce působení okolních podnětů na naše smysly
Druhy vnímání:
zrakové vnímání – vnímáníí tvaru, barvy, velikosti, rozmístění v prostoru
sluchové vnímání – vnímání řeči, přijímání nových informací
čichové vnímáni – vnímáme vůně, pachy (souvisí s chutí)
kožní vnímání - vnímání dotyků, chladu, tepla, bolesti, hlavním smyslem je hmat
pohybové vnímání - umožňuje vnímat polohu těla a koordinovat pohyby při různých činnostech
vnímání času - je zvláštním druhem vnímání, není speciální orgán pro vnímání času, závisí na činnosti, zájmu, aktivitě
sociální vnímání – týká se vnímání lidí s nimiž jsme v kontaktu (postoje, vzhled, chování…)
Zvláštnosti vnímání:
smyslové klamy – vjem neodpovídá skutečnosti, ale člověk si svůj omyl uvědomuje, připouští, že je to jeho fantazie
synestezie – činnost jednoho analyzátoru vyvolává v představě činnost analyzátoru jiného
Poruchy vnímání:
halucinace – vjemy vznikají bez skutečného objektivního podnětu a člověk věří v jejich pravdivost. Jsou příznakem duševních chorob, ale i u zdravých lidí se mohou vyskytnot při vyčerpání, hladovění, při velkém duševním strádání.
iluze – zkreslené vjemy skutečných podnětů a člověk jim věří, omyl si nepřipouští
Kojenecké období
Za kojence označujeme dítě do jednoho roku. Je to období krátké, ale v mnohém pro další vývoj jedince naprosto rozhodující. Na konci období je dítě již schopno vzpřímené lokomoce, dovede uchopovat a záměrně pouštět věci, je schopné navázat řečovou komunikaci a navázalo vztahy k lidem, kteří o něj pečují.
Vývoj motoriky kojence se řídí principy vývoje, které popsali Charlotta Buhlerová a Arnold Gessel.
1. princip vývojového směru
• postup kefalokaudální - naznačuje, že ovládání těla postupuje stejným směrem jako somatický růst - od hlavy k patě (dítě nejprve zvedá hlavičku a nakonec chodí);
• postup proximodistální – naznačuje posun od centra těla k periferii - pohyby horních končetin i dolních končetin začínají nejprve v ramenním a kyčelním kloubu, postupně přecházejí na prsty a nakonec na chodidla;
• postup ulnoradiální - naznačuje posun od malíčkové strany dlaně k palcové při aktivním úchopu.
2. princip střídavého proplétání antagonistických neuromotorických funkcí
střídání dominance flexorů a extensorů. Střídají se období vývoje a období konsolidace, dítě si osvojuje specifické funkce tak, že dosáhne určitého stupně dokonalosti a pak se vrací k dřívějšímu způsobu, aby mohlo postoupit na vyšší úroveň.