Otázka č. 4

• dítě se učí životu ve „své“ společnosti, vrůstá do rodiny, je její součástí, navazuje vztahy k jejím členům

Kognitivní vývoj kojence popsal blíže Švýcar Jean Piaget. Ve své výzkumné práci popisuje, že dítě vykonává během svého vývoje především tyto 2 činnosti:

• asimilaci - organismus dítěte působí na okolní předměty, přeměňuje je dle své povahy

• akomodaci - dítě se mění pod tlakem prostředí

Dále velmi důrazně upozorňujena skutečnost, že mezi organismem a prostředím je dynamická rovnováha a navzájem se ovlivňují.

Socializace kojence.

Socializace kojence probíhá v rodině. Popisujeme tato tři stadia:

1. stadium - stadium preobjektální - období od narození do 3 měsíců, chování dítěte je k objektům stejné, dítě ještě nenavazuje trvalejší vztahy

2.stadium - stadium předběžného objektu - od 3 do 6 měsíců - dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem, odlišuje jej od ostatních objektů; úsměv dítěte je pro dospělé velkým podnětem

3.stadium - stadium objektu - je podle Spitze mezi 6. až 8. měsícem, dítě již rozlišuje známou a cizí tvář; od 7. měsíce navazuje dítě specifický vztah k jedné osobě, která se o něj stará (nejčastěji k matce); popisujeme také strach z cizích osob; při odloučení od matky vykazuje dítě separační úzkost, pláče, po matce se točí a chce zase k ní zpátky

Pocit bezpečí je pro kojence velmi důležitý. Zárukou pocitu bezpečí je osoba, která zajišťuje kontinuitu něžnéa láskyplné péče. Toto je nezbytné pro zdárný vývoj kojence, nutným předpokladem zdravého duševního vývoje dítěte v dalších letech.

Jídelníček kojence

V prvních měsících života je miminko závislé na mateřském mléce, případně na umělé mléčné výživě. Postupně se ale v jeho jídelníčku objeví i nemléčná strava. Příkrmy mají za úkol dodat kojencům další nezbytné látky, jako jsou vitamíny, stopové prvky, mastné kyseliny a vláknina.

Příkrm kojence:

Zavádění nemléčné stravy u kojenců bývá individuální a maminka by měla respektovat doporučení dětského lékaře. To, jestli je miminko připravené na příkrm, záleží na mnoha faktorech. V první řadě na zralosti zažívacího traktu, ale také na tom, zda dítě sedí s oporou, jestli se mu už prořezávají zoubky, má-li dobře vyvinutou svalovinu jazyka a úst. Důležité je, aby dokázalo sousto v ústech posouvat a polykat. U děťátka bez zdravotních komplikací se zavádí do výživy nemléčné příkrmy od ukončeného 6. měsíce života, u dětí na umělé výživě po ukončeném 4. měsíci.

Jako první se u kojenců zavádí jednosložkový, později vícesložkový zeleninový příkrm. Asi tak po měsíci se může přidat masozeleninová polévka. Do zeleninového příkrmu lze přidat žloutek. Ovocné pyré, případně ovocné pyré s jogurtem se zavádí do nemléčné stravy dítěte v 7. až 8. měsíci. Další porce mléka se nahrazuje kaší, a to na konci 6. měsíce života dítěte, u kojených miminek v 7. až 8. měsíci. V 8. měsíci se mohou zavádět bezvaječné těstoviny, celozrnný chléb, kukuřičné lupínky. K pití se doporučuje převařená kojenecká voda a kojenecký čaj. Ovocná šťáva určená pro kojence se zařazuje do jídelníčku nejdříve v 8. měsíci a ředí se vodou.