Otázka č. 4

- úzkost běžně přichází ve strach a naopak, nelze je od sebe oddělit, protože se vzájemně podmiňují

Úzkost v nemocnici je bezpředmětná, má ráz neurčitého ohrožení. Nemusí být psychickou reakcí, ale tzv. primárním příznakem, například u infarktu myokardu, plicní embolie, angíny pectoris. Vzhledem k tomu, že úzkost nemá předmět, nejsme si vědomi, co ji působí, je neurčitá, i když někdy velmi silná.

Velmi častá je úzkost při duševních poruchách. Někteří lidé jsou svým typem osobnosti disponováni (mají sklony) ke strachu, označujeme je jako osoby úzkostlivé. Čím více je někdo úzkostlivý, tím více situace vnímá jako nebezpečné, tím větším strachem reaguje.

Projevy úzkosti: (například)

- rozčílení a podráždění

- útlum někdy až strnulost

- ustaraný a ustrašený výraz

- nejisté nekoordinované pohyby

- řeč rychlá, roztržitost

- tendence k zapomínání

- rozšířené zornice

- zrychlený tep (tachykardie), dech (tachypnoe), zblednutí

- sucho v ústech, nervozita

- nemocný se potí

Způsob jak jednat s nemocným, který prožívá strach a úzkost, není jednoduchý. Je nutné ke každému nemocnému volit individuální přístup.

1. základem je psychologická péče o nemocné , která se týká rozptýlení strachu a úzkosti, a to jak osobní přítomností zdravotníka, vlídností, trpělivostí, klidem a v neposlední řadě takovým jednáním, kdy si získáváme důvěru nemocnéno

2. účinný je dobře vedený rozhovor, informace snižující v nemocném úzkost z budoucnosti

3. vhodné zaměstnání snižuje strach a orientuje myšlenky jiným směrem

4. pacienta doprovázíme na ta vyšetření, která jsou u něj předmětem strachu

5. s pacienty, kteří jsou mimořádně úzkostní a bázliví, jednáme se zvýšenou trpělivostí, chováme se profesionálně, nikdy nedáváme najevo nechuť, netrpělivost, rozladění

Úzkost a strach člověka doprovázejí po celý život, ovšem jejich forma a intenzita se mění vlivem řady okolností, včetně věku. Podnětem k úzkosti, obavám a depresivním prožitkům nemocného mohou být různé nevhodné výroky zdravotníka před nemocným, chybné postupy při stanovení diagnózy či léčbě.

Na prevenci strachu má vliv také rodina. Snažíme se, aby se především děti lékaře nebály a aby braly vyšetření jako součást péče o zdraví.

Psychologický přístup ke klientům s handicapem

Nemocný s tělesným postižením.

Naše společnost usiluje o to, aby co nejvíce zdravotně postižených bylo integrováno (zařazeno, začleněno) mezi zdravou populaci, aby jim bylo poskytnuto odpovídající vzdělání, příprava na povolání, aby pro ně byla připravena pracovní místa, aby mohli být samostatní a nezávislí.

Pro dnešní generaci platí především tato tvrzení :

- v současné době je v naší společnosti vysoko hodnocen dobrý tělesný vzhled, pohybová zdatnost, fyzická síla