Otázka č. 4

-při zjišťování kvalit a intenzity bolesti se řídíme tím, co nám pacient říká, jak reaguje a jedná. Nemocnému vždy věříme a o intenzitě jím popisované bolesti nediskutujeme

-bolest je obrannou reakcí signalizující poškození, je nejtypičtějším příznakem a průvodním jevem většiny onemocnění

-úkolem bolesti je upozornit, že organismu hrozí nějaký problém, že dochází k určitému poškození

-bolest vyvolává řadu dalších nepříjemných reakcí a pocitů, které se zejména při delším trvání těžko snášejí

-každý člověk je jiný, jedinečný, jinak se chová a jinak danou situaci spojenou s bolestí prožívá

-síla prožívání bolesti vždy neodpovídá rozsahu poškození, některé části těla jsou mnohem citlivější na poranění než jiné

-bolest má významnou funkci regulační

-žena snáší trpělivěji bolest (přetrpí ji ), vliv na bolest má také denní doba (celkové psychické rozpoložení, snášíme bolest lépe např. při vytrhávání obočí, depilaci) - Porod dítěte –bolest lze lépe vydržet, když je spojena s radostným očekáváním, jakým bezesporu narození dítěte je.

U bolesti rozlišuje tři vzájemně propojené stránky:

1. SMYSLOVÁ (senzorická) – spočívá v lokalizaci bolesti, posuzování intenzity a kvality pacientem (např. bolest palčivá)

2. EMOČNÍ – emoční doprovod – jde o prožívání nemoci. Emoční stránka se týká hlavně motivace a tendencí bolest zmírnit a odstranit

3. HODNOTÍCÍ – zde se nejvíce uplatňuje myšlení, jde o srovnání bolestí na základě dřívějších zkušeností

Bolest dělíme na:

AKUTNÍ BOLEST – provází z pravidla akutní problémy chirurgického či interního charakteru. Jde o náhlé, relativně krátké působení. Nemocný reaguje zrychleným pulsem (tachykardie), dechem (tachypnoe), neklidem, rozšířenými zornicemi, pocením, někdy i rychlými změnami poloh či pláčem, nářkem, při velmi silné intenzitě bolesti může dojít až k šoku. Jedinec postižený silnou akutní bolestí se snaží odstranit její zdroj, může se chovat agresivně – případně i k sobě, aby nesnesitelné bolesti unikl, např. sebevražedné jednání. Akutní bolest trvá maximálně do šesti měsíců.Pokud nezmizí ( vyléčení, operativní zákrok), přechází v bolest chronickou.

CHRONICKÁ BOLEST – bývá charakterizovaná jako dlouhodobě vyčerpávající působení nepříjemných podnětů, tedy bolesti v organismu. Člověk je těmito opakovanými nepříjemnými prožitky velmi vyčerpán a unaven, má špatnou náladu, reaguje na běžné záležitosti nepřiměřeně nebo je skleslý až apatický (snížená citová reaktivita), nespavost, nechutenství, mnohdy je omezován fyzicky, psychicky i společensky a může se stát, že díky těmto faktorům upadá do depresí a izolace.

Někdy vede bolest k silnějším emočním reakcím proti ošetřujícímu personálu. Chronická bolest může vést k úplnému vyčerpání pacienta. Nejčastěji se vyskytuje u onkologických, neurologických, gynekologických a interních pacientů. Za chronickou bolest je považována bolest, jestliže trvá déle než půl roku.