Otázka č. 4

- již v předškolním věku se mezi vrstevníky ve hře snáze prosazují fyzicky zdatnější a pohybově nadanější děti

- dospívající jsou velmi citliví na svůj vzhled, výšku, váhu

- někteří z nich věnují značné úsilí zlepšení své fyzické zdatnosti tréninkem v posilovnách, zaměřeným cvičením k úpravě své postavy, získání obratnosti ve sportovních oddílech

Tělesná postižení mohou být vrozená nebo získaná.

a) dětská neobratnost (dyspraxie)

- i malé poškození motoriky a neobratnost brzy neujdou pozornosti okolí a stávají se stálým zdrojem problémů a potíží pro takto postiženého jedince

- rodiče neobratných dětí je vhodné včas poučit o tom, jaký význam má pro dítě přiměřené zařazení do kolektivu pro jeho další osobnostní rozvoj

- vést je k tomu, aby s dítětem trpělivě nacvičovali dnes mezi dětmi běžně ovládané sportovní dovednosti (plavání, lyžování, bruslení, jízdu na kole), i když nácvik bude pravděpodobně trvat déle a výkon nebude mimořádně dobrý

- velký význam mají pro dítě všechny činnosti prováděné spolu s rodiči za předpokladu, že jsou prováděny v klidu a ve vzájemné pohodě, bez nátlaku a kritického hodnocení výkonu

b) lehčí poruchy hybnosti (lordóza, skolióza, kyfóza, drobné parézy končetiny) vyžadují speciální péči fyzioterapeutů a spolupráci rodičů

c) těžší poruchy hybnosti jsou mnohem závažnější situace, které pro rodiče nastávají, když se dítě narodí se zjevným tělesným postižením (malformace končetin, chybění části či celé končetiny), případně s částečným či celkovým postižením hybnosti, jak je tomu např. u dětí s dětskou mozkovou obrnou.

INVIDUÁLNÍ PÉČE O TĚLESNĚ POSTIŽENÉHO:

- péče vždy o tělesně postiženého musí být stanovena velmi individuálně, podle míry a druhu postižení

- zjišťujeme od nemocného nebo od doprovázející osoby , jaký je stupeň jeho samostatnosti a ve kterých situacích bude nemocný zcela odkázán na druhou osobu

- důležitá je pomoc při zvládnutí postižení a jeho přijetí, pomoc při rehabilitaci, rekvalifikaci a ochotě ke spolupráci

- přes atypické projevy předpokládáme normální inteligenci

- vytváříme a pomáháme vytvářet bezbariérové prostory

- věnujeme pacientovi čas

- nevytýkáme skutečnosti, které se nedají ovlivnit (například nehněváme se na vozíčkáře, že vám přivezl na kolečkách vozíku do ordinace bláto)

Nemocný s psychickým a smyslovým postižením

MENTÁLNĚ POSTIŽENÍ PACIENTI:

Stupně retardace:

● debilita (lehký stupeň slabomyslnosti, lehká retardace)

● imbecilita (středně těžký stupeň slabomyslnosti)

● idiotie (nejtěžší stupeň slabomyslnosti)

Pro mentálně postižené jedince je důležitá volba vhodného zaměstnání, někdy je nutné zapojení rodiny, zajištění bezpečnosti a aktivizace mentálně postiženého jedince.