Evoluční-psych-všechny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Z psychologického hlediska lze kulturu chápat také jako systém symbolů vytvářející specificky lidský svět významů a hodnot
„extenze organismu“ „Kultura je jak extenzí mysli, tak i mozku.“ „Každé kulturní chování je biologicky založeno.“
Edward O. WIlson (*1929) „Obecně lze říci, že existují biologicky založené obecné tendence (obživa, obrana teritoria, agrese, sex atd.), jímž různé kultury dávají různé formy a různým způsobem regulují jejich projevy.“
Co je to kultura a kulturní evoluce
1 z možných definic kultury (Richerson & Boyd 2005):
informace, které mohou ovlivňovat chování jedince
v širokém slova smyslu: znalosti, dovednosti, domněnky, hodnoty, postoje…
lze je nabýt skrze ostatní členy druhu učením, imitací a jinými způsoby sociálního přenosu
vykazuje klíčové prvky biologické evoluce – dá se (do urč. míry) popsat pomocí stejných termínů (variabilita, selekce, dědičnost)
a co není
pojetí kulturní evoluce odlišné od unilineárních teorií kulturní evoluce (Tylor 1871)
její studium se nekryje s evoluční psychologií
EP jde o biologicky vyvinuté charakteristiky lidské mysli, které se dědily geneticky, ne kulturně 2
ne všichni EP vždy doceňovali roli kulturního přenosu
psychologické základy kultury
2 prvky:
mechanismy sociálního učení (vyučování, nápodoba)
biologické predispozice (dostatečně „velký“ mozek)
výhoda nápodoby: není nutno se učit stále znova metodou pokus omyl
nevýhoda: viz Rogers (1989)
tzv. paradox konformity
za určitých okolností mohou napodobovatelé skončit kopírováním jiných napodobovatelů
PSYCHOLOGICKÉ MECHANISMY KULTURNÍHO PŘENOSU
• nápodoba/imitace = považována jako predispozice se kterou se děti rodí
- nápodoba neboli imitace není jediný způsob přenosu informace
- je i u jiných primátů, mohou za co to zrcadlové neurony /jakoby bylo jedno jestli něco vidíme nebo to sami děláme tzn, že jsou také schopny projevovat to jak se někdo tváří nebo chová/
• emulace = nejde o přímou nápodobu toho, co aktér provádí, ale o to, že ten který se učí tak vidí důsledky chování a jakou cestu zvolí je už na pozorovateli
- důležité je jen to, že budou mít stejný výsledek
• stimulační vývoj – jde o vytváření příhodného prostředí pro učení (např. škola)
- ochotně se učíme od lidí, kteří mají lepší postavení/jsou populární/úspěšnější apod.
Rozdíly mezi biologickou a kulturní evolucí
již zmíněné:
horizontální přenos kulturní informace
v kultuře chybí „přijatelný“ ekvivalent ke genům
chybí také jasný ekvivalent k distinkci genotyp x fenotyp
„biologická evoluce je slepá vůči dlouhodobým cílům“
sociální konstrukty (spravedlnost, peníze…) vyžadují jiná vysvětlení než konkrétní znaky (artefakty)
Společné charakteristiky biologické a kulturní evoluce
kulturní znaky také mohou