Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
korunu za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Komunikace, druhy a význam komunikace, vedení a druhy rozhovoru

PDF

Stáhnout kompletní materiál zdarma (213,79 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

M.O. 24 ​Komunikace, druhy a význam komunikace, vedení a druhy rozhovoru - Komunikace znamená v širším smyslu sdílení, v užším smyslu jde o výměnu informací (nebo-li předávání zprávy). - Objektivní či subjektivní faktory, které znesnadňují nebo znemožňují optimální výměnu informací v komunikaci, se označují jako komunikační bariéry. - Komunikace mezi lidmi je součástí jejich INTERAKCE = nebo-li vzájemného působení. - To co sdělujeme je komunike, komunikační kanál -> od místa zdroje (nositele informace) k přijímateli informace. - Aby se komunikace mohla uskutečnit, musí být obě komunikující strany schopny informaci vnímat, zhodnotit, a uchovat nebo předat. - Komunikaci dělíme na verbální a non-verbální (neverbální): ● VERBÁLNÍ ○ Při verbální komunikaci se používá verbálních prostředků -> mluvené či psané slovo. Verbální komunikace zahrnuje předpoklady (motivace proč to říkám) a výsledky (jakou dostanu reakci). Přičemž skutečný výsledek může být odlišný od očekávaného. ○ Paralingvistika (tón hlasu) - když jsme rozčílení zvyšujeme hlas, atd. ○ DIALOG -> rozhovor mezi 2 lidmi, informaci si předávají navzájem. ○ MONOLOG -> rozhovor vede 1 člověk, informace sděluje hlavně on. ● NON-VERBÁLNÍ ○ Mezi neverbální komunikaci řadíme především: oční kontakt, mimiku (oči, ústa a tvář), kinetiku (pohyb celého těla), haptiku (dotyky, objetí), proxemiku (vzdálenost od druhých), gestikulace. ○ Díky neverbálnímu projevu mnohem snadněji než slovy vyjádříme své emoce, povzbuzení, sounáležitost s druhými a porozumění stavu a situaci nemocného. ○ O vztahu dvou lidí mnoho prozradí vzdálenost, kterou při rozhovoru zaujmou. Rozlišujeme 3 sféry; ■ Intimní​, nebo-li osobní (či přátelskou) vzdálenost. ■ Pracovní​, nebo-li formální vzdálenost. ■ Veřejná​, nebo-li lhostejná vzdálenost. ■ Sestra by měla zaujímat přátelskou vzdálenost. - ​VEDENÍ ROZHOVORU ● Při rozhovoru s pacientem se řídíme několika obecnými pravidly. Při prvním setkáním s nemocným se představíme, vysvětlíme svoji roli v nemocnici a účel pro který je rozhovor veden. Po celou dobu rozhovoru projevujeme opravdový zájem o pacienta, udržujeme oční kontakt. Ponecháváme prostor pro odpovědi nemocného, nespěcháme na něj, povzbuzujeme ho, aby se vyjádřil. Stále sledujeme zda nám nemocný rozumí a zda pochopil náš pokyn či informaci. Vždy pamatujeme, že věci pro nás běžné a jasné, nemusí být jasné nemocnému, proto hovoříme srozumitelně, pomalu, neužíváme nemocniční zkratky. Na konci rozhovoru shrneme všechny informace (pro sebe i pacienta). ● Postoji těla při rozhovoru má značný význam, mimika obličeje bohatě vyjadřuje různé emoce a oční kontakt je velmi důležitý. Úsměvem lze velice rychle navázat kontakt a vytvořit přátelský vztah. Pantomimika a gestikulace jsou v sociální interakci dvou lidí důležité. Rychle mluví obvykle lidé sebejistí, kteří jsou důvěrně sžití s tématem, o kterém mluví. O emocích hodně vypovídá výška hlasu a intonace (melodie). - ​DRUHY ROZHOVORŮ ● Rozhovor je verbální výměna informací mezi dvěma nebo více lidmi. ● Vstupní rozhovor ○ Je zaměřený především na podstatné informace o nemocném. ● Anamnestický rozhovor ○ Zjišťujeme údaje o zdravotním stavu, rodinném a pracovním prostředí, chorobách rodičů a sourozenců. ● Diagnostický rozhovor ○ Při vstupním rozhovoru sestra zjišťuje aktuální a potenciální problémy nemocného, na základě kterých, stanovuje oš. diagnózu. ● Abreační rozhovor ○ Je důležitý a umožňuje nemocnému odreagování emocí. Sestra by se neměla bát podnítit nemocného k autentickému projevu (nechat ho vyplakat, vypovědět jak se cítí a co prožívá) ● Direktivní rozhovor ○ Je ten, kdy nemocnému udílíme rady, pokyny a vyžadujeme jejich plnění ( např. držení diety, rehabilitační cvičení). ● Nedirektivní rozhovor ○ Zařazujeme obvykle až po vstupním rozhovoru, cílem je uklidnit nemocného, zapůsobit na něj a ovlivnit ho. - ​PRODUKTIVNÍ A EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE 1. Naslouchání 2. Kladení otázek 3. Zrcadlení (reflex) -> dáváme pacientovi najevo, že ho posloucháme 4. Sumarizování 5. Parafrázování 6. Mlčení

Témata, do kterých materiál patří