Otázka č. 1

3.Jsou důležité i při sebevýchově středního zdravotnického pracovníka.Umožňují mu lépe pochopit vlastní duševní život, správně ocenit jeho individuální zvláštnosti, kladné i záporné stránky, a tím i účinněji zaměřovat a realizovat své sebevýchovné úsilí.

4.Umožňují lépe pochopit prožívání a chování nemocných v různých stadiích nemoci, pochopit problém bolesti, strachu, ostychu apod., a tak na chování nemocných lépe , přiměřeněji reagovat. Člověk-to je samotopsychická jednota. Známá je stará zkušenost vyjádřená v konstatování.: ,,V zdravém těle zdravý duch“. A naopak: každé tělesné onemocnění se záporně odráží i v duševním životě člověka. Z psychických projevů nemocného může SZP posoudit povahu a stupeň jeho onemocnění. Vhodným psychologickým přístupem k pacientovi a kladným působením na jeho psychiku je možno pomáhat při prevenci, léčbě, ošetřování a rehabilitaci.

Zvláštní význam pro zdravotnického pracovníka mají takové psychologické poznatky, které se bezprostředně týkají náplně jeho práce, nemocných. Jsou to především poznatky z patopsychologie (psychologie nemocných), která studuje duševní život nemocných, odraz tělesné nemoci v jejich psychice a vlivy psychologických faktorů a vznik, průběh a léčení nemoci, problém bolesti apod. Adekvátně jednat s nemocnými předpokládá znát nejen jejich tělesnou nemoc, ale i její odraz v psychice, který významně ovlivňuje i vlastní průběh nemoci (pravděpodobně většiny nemocí), a vhodně terapeuticky působit na pacienta.

Psychologické poznatky také umožňují adekvátní jednání s pacientem při ošetřování (často je nemocný zvýšeně citlivý).

Odbornou úroveň středního zdravotnického pracovníka zvyšují znalosti z dalších psychologických disciplín, které se bezprostředně uplatňují ve zdravotnictví. Jsou to zejména poznatky z patopsychologie, vysvětlující poruchy jednotlivých psychických funkcí a procesů, abnormality duševních dějů, osobnosti a chování. Patří sem i poznatky z psychoterapie, které dávají návod, jak psychologickými prostředky ovlivňovat a regulovat duševní procesy a reakce úzce související s nemocí.

Psychologické poznatky jsou pro středního zdravotnického pracovníka podmínkou kvalifikovaného a humánně etického výkonu povolání, jsou pro něho užitečné v osobním životě i při zvyšování kvalifikace.

Prenatální období, vliv těhotenství na vývoj plodu

Trvá 40 týdnů,od početí do porodu dítěte. Takto je označováno celé období těhotenství ženy a vývoje plodu.

Období vývoje dítěte má 3 fáze :

1. Oplodnění a vytvoření zárodku, trvá první 3 týdny těhotenství .

2. Embryonální období - od 4. do 12 .týdne těhotenství .

3. Fetální období – od 12. týdne do porodu dítěte .

Chování plodu podle Langmeiera