VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI A MEZNÍKY SVĚTOVÉ KINEMATOGRAFIE

KENETH BRANAGH

- anglický režisér nejmladší generace

- na plátno převádí především Shakespearovy hry

„Jindřich VI.“

„Hamlet“

„Frankenstein“

- Robert de Niro

PETER GREENAWAY

- začínal jako experimentální filmař

„Umělcova smlouva“

„Prosperovy knihy“

„Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec“

- 1989, šokující bizardní výpověď, kde zpracovává témata impotence, zločinosti či kanibalismu

- v dnešní době existuje mnoho významných anglických veličin, které zásadně ovlivnily vývoj světové

kinematografie – DANNY BOYLE „Trainspotting“ , DEREK JARMAN „Caravaggio“

Německá kinematografie

Německý expresionismus:

- expresionismus v divadle a malířství se vyvinul počátkem století jako protiproud realismu

- ve filmu se začíná formovat po první světové válce, jako útěk před tísnivou poválečnou realitou do světa děsivé

romantiky či jako předtucha další, ještě strašlivější války

- filmy mají velmi blízko k divadlu, herci hrají s přepjatou teatrálností, uplatňovaly se kontrastní dekorace

z naplocho namalovaných kulis (vliv kubismu)

- za první expresionistický snímek je považován „Kabinet doktora Caligariho“ (Robert Wiene), v němž osudy

somnambulika symbolizují metaforu poválečného Německa

- expresionismus se uplatňuje i v horrorových tématech – „Nosferatu“, „Causy“ (Friedrich Wilhelm Murnau)

- mezi další význačné režiséry patří např. Fritz Lang „Metropolis“

- během druhé světové války mnoho německých režisérů emigrovalo do ciziny (nejčastěji USA), kde nadále

natáčeli u velkých studií

- ve fašistickém Německu se kinematografie stala nedílnou součástí propagandy (Joseph Goebbels si nejvíce

uvědomoval možnosti manipulace), filmy nabízely napínavé, veselé či sentimentální pobavení, přičemž

nenápadnou propagandou nacistické ideologie získávaly velké počty lidí

- k nejvíce propagandistickým snímkům této doby patří – „Věčný Žid“ a „Žid Süs“ – ukazovány v rámci

systematické přípravy vyvraždění národa vojákům SS, policii a obyvatelstvu míst v blízkosti koncentračních

táborů

- dodnes zůstávají kontroverzní umělecky hodnotné filmy Leni Riefenstahlové „Triumf vůle“, „Olympia“

- po válce kinematografie v žalostném stavu, na čemž se podílel i rozmach televize. Krach komerčních filmů

využili mladí filmaři, kteří se formují do nové generace

- jedním z nejplodnějších režisérů nové generace, tvůrce mnoha autorských snímků, Rainer Werner

Fassbinder, který ve velké míře sleduje aktuální problematiku a vytváří specifickou filmovou poetiku, blížící se

až ke statické prostotě

VOLKER SCHLöNDORFF (*1939)

„Mladý Torless“

„Plechový bubínek“

- 1979, adaptace rozsáhlého románu Guntera Grasse

- hlavní cena v Cannes

„Swannova láska“

- 1984, podle románu Marcela Prousta