VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI A MEZNÍKY SVĚTOVÉ KINEMATOGRAFIE

- 1986, podobenství o muži, který svůj dům a štěstí dá jako oběť za to, aby lidstvo uchránil před válečnou

katastrofou, a je proto považován za blázna

SERGEJ PARADŽANOV

- arménský režisér složitě strukturovaných a symbolistických filmů, vycházejících z místních reálií („Barva

granátového jablka“)

- v současnosti k nejvíce ceněným režisérům patří Alexandr Sokurov – autor filozofických a „volně

plujících“ filmů » Ruská archa – natočena v jediném záběru, na pozadí Ermitráže režisér mapuje nejslavnější

výseky z ruských dějin

Polská kinematografie

ANDRZEJ WAJDA

- největší polský režisér

- témata – z polské historie, druhá světová válka, problémy současného života

- vystudoval na filmové škole v Lodži

„Kanály“

- povstalecký oddíl se chce do obléhané Varšavy dostat kanály

„Popel a démant“

- vrcholné dílo válečného období

„Láska ve dvaceti letech“

- srovnávací film o pohledu mladé generace

„Březový háj“

„Lady Macbeth z Mcenského újezdu“

„Danton“

ROMAN POLANSKI (*1933)

- taktéž vystudoval filmovou školu v Lodži

- po prvních filmech získal světový úspěch – stěhuje se do Ameriky – kde je mu po několika letech vysloven

zákaz pobytu (kvůli údajné pedofilii)

„Nůž ve vodě“

„Hnus“

- 1965, příběh paranoičky, jejíž vidiny způsobí smrt několika lidem

- Catherine Deneuve

„Ples upírů“

- parodie

„Rosemary má děťátko“

- „satanistický“ příběh podle novely Iry Levina

„Čínská čtvrť“

- 1974, Jack Nicholson v roli šarmantního detektiva

Pianista

- sugestivní popis druhé světové války na pozadí varšavského ghetta

KRZYZSTOF KIESLOWSKI (1941 – 1996)

„Krátký film o zabíjení“

„Krátký film o lásce“

„Dekalog – I až X“

„Tři barvy: Modrá/Bílá/Červená“

Anglická kinematografie

Brightonská škola:

- zakladájící prvek anglické kinematografie

- režiséři zkoumali specifické součásti filmové řeči, aby svá malá pojednání učinili srozumitelnějším (jednalo se

o maximálně několikaminutové kraťasy – „Útok na čínskou misii“, „Myš ve škole umění“)

- George Albert Smith, James Williamson

Anglická škola dokumentárního filmu:

- rozvíjí se se vznikem zvukového filmu

- realistická dokumentární tvorba, přiblížení života prostých rolníků, rybářů, horníků či dělníků – sociální akcent

- u výrazových prostředků ovlivněni sovětským revolučním filmem

- ostré sociální problémy nejvíce vysvítají z filmů – „Dostatek jídla“, „Loděnice“

Free Cinema – 1956 – 1959:

- „svobodné kino“

- podpora mladých anglických režisérů, kteří se pokoušeli o novou definici společenské odpovědnosti umělců a

prosazovali film, který zaujímá postoj k problémům všedního dne (především dělnické třídy)

- Lindsay Anderson, Tony Richardson