VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI A MEZNÍKY SVĚTOVÉ KINEMATOGRAFIE

stávkujících a krvavé záběry z jatek

„Křižník Potěmkin“

- 1925, nejslavnější film němého období

- jednota obsahu a formy dosáhla dokonalosti

„Deset dnů, které otřásly světem“

„Ať žije Mexiko!“

- z oficiálního příkazu odcestoval do zahraničí, kde se snažil prozkoumat nové techniky zvukového filmu

- výsledek dopadl katastrofálně, producenti odmítli nadále financovat jeho film, tudíž Ať žije Mexiko! zůstalo

nedokončené

„Ivan Hrozný“

- navrací se do ruských dějin, druhý díl byl pro svůj obsah na dlouhá léta zakázan

VSEVOLOD PUDOVKIN (1893 – 1953)

- druhá velká veličina němého ruského filmu, který se na rozdíl od kolektivního hrdiny (S.M.Ejzenštejn)

převážně zaměřoval na osudy jednotlivce

„Matka“

- adaptace stejnojmenného Gorkého románu

- děj se odehrává na pomezí jedné rodiny, jež je nemilosrdně konfrontována s tehdejší společenskou situací

„Konec Petrohradu“

„Bouře nad Asií“

ALEXANDR DOVŽENKO (1894 – 1956)

- na rozdíl od výše uvedených režisérů směřoval spíše k lyrice (narozen v malé vesnici na Ukrajině), kterou dává

do kontrastu s revolučním venkovem

„Arsenál“

„Země“

DZIGA VERTOV (1896 – 1954)

- na svou dobu nesmírně progresivní dokumentární režisér

- od roku 1922 – 1925 autorem týdeníků „Kino-pravda“, pro který montoval různý materiál nasnímaný na

různých místech (venkov, město) do stranických poselství

„Muž s kinoaparátem“

- jeden den v životě kameramana

- využívá kontrastní montáž, která graduje do závěrečného zuřivého střihu

- nejsugestivnější dokument všech dob

„Tři písně o Leninovi“

- režisér vzdává hold Leninovi, VŘSR a revoluci jako takové

- písně se v průběhu děje mění v ódy, značně propagandistické

SERGEJ BONDARČUK

- ruský herec a režisér

„Osud člověka“

- 1959, režijní debut, podle románu M. Šolochova

„Vojna a mír“

- 4 díly – „Vojna a mír“, „Nataša Rostovová“, „Borovino“ a „Pier Bezuchov“

„Bojovali za vlast“

- 1976, podle Šolochova románu

ANDREJ TARKOVSKIJ (1932 – 1986)

- významný moderní ruský i světový režisér

- jeho díla měla hluboké filozofické zázemí

„Ivanovo dětství“

- 1962, hrůzy války očima malého chlapce

„Andrej Rublev“

- 1966, scénáristická spolupráce – A. Michalkov-Končalovski

- historická freska o osudech ruského malíře ikon – střet lidského ducha s brutalitou

„Solária“

- 1971, adaptace sci-fi románu Stanislawa Lema

- otázky smyslu života a hranic lidského poznání tváří v tvář neznámé mimozemské inteligenci

„Stalker“

- 1979, podle sci-fi novely bratří Strugackých Piknik u cesty

- zasazeno do realistického pozemského prostředí – podobenství o smyslu lidského konání

„Zrcadlo“

- 1975, autobiografická zpověď umělce o vztahu umění a života

„Nostalgie“

„Oběť“