SSV 1. test

Psychologie osobnosti

Osobnost

• Zrod osobnosti a uvědomění si sama sebe nastává u batolete (přibližně ve 3 letech).

• Význam slova osobnost:

1. označení pro osoby společenský významné (politici, zpěváci atd.)

2. člověk s výraznými osobnostními rysy a vlastnostmi, je nepřehlédnutelný v kolektivu

3. osobnost jako odborný psychologický termín

• = soustava vlastností charakterizující celistvou individualitu konkrétního člověka zaměřeného na realizaci životních cílů

• Osobnost tvoří biologické, psychologické a sociální aspekty jedince.

Základní složky osobnosti

• fyzické vlastnosti: tělo součástí osobnosti

• psychické vlastnosti + rys osobnosti: temperament, charakter

• psychické stavy: citové stavy, pozornost

• psychické procesy: paměť, vnímání, myšlení

• zkušeností obsahy: dílčí psychické předpoklady

• zařazení do společnosti: úkoly a vztahy jedince v rodině a dalších skupinách

Temperament a charakter

• Temperament = je souhrn převážně vrozených rysů osobnosti, které se projevují v tom, jakým způsobem reagujeme a chováme se v určitých situacích i jak je prožíváme. Dědíme ho zpravidla po svých předcích. Můžeme se ho naučit kontrolovat a ovládat, může se změnit např. traumatem.

• Charakter = soubor získaných osobnostních vlastností, které se projevují prostřednictvím chování a jednání, souvisí s morálkou, zahrnuje postoje a zájmy. Vzniká dlouhodobým procesem – sociálním učením (výchovou).

Sebereflexe a seberegulace

• Sebereflexe – akt vědomí, vědomí sebe. Poznávání sebe sama umožňuje nový pohled na to, kdo člověk je a kým by mohl být. Je uvědomováním si svého chování a toho, jaké naše chování může mít následky.

• Seberegulace – proces zahrnující stanovování si osobních cílů a úpravu chování v souladu s těmito cíli.

Teorie osobnosti dle Sigmunda Freuda

• ID (ONO) – princip slasti: nevědomá iracionální složka osobnosti, přítomno od narození, obsahuje pudy a instinkty, vášně a vše zděděné, odkládá se zde vše potlačené už od raného dětství

• EGO (JÁ) – princip reality: racionální (rozum, myšlení) vědomá složka osobnosti, funguje jako prostředník mezi id a superegem – hledá mezi nimi rovnováhu

• SUPEREGO (NADJÁ) – princip dokonalosti: nevědomá iracionální složka osobnosti, svědomí, sebekritika, působí zde vlivy společnosti – snaha jim vyhovět

• Id versus Ego: Id se snaží o okamžité uspokojení, ego se ale snaží o úpravu tohoto požadavku na základě testování reality, např. chlapec si chce koupit autíčko, ví ale, že při krádeži by ho mohli chytit, tak se rozhodne ušetřit nějaké peníze a koupit si ho potom.

• Id versus Superego: Požadavky id, vůči kterým vystupuje superego na základě jejich neetické povahy, např. chlapec chce autíčko, ale protože zná boží přikázání „nepokradeš“, neudělá to.

• Ego versus Superego: Člověk se touží pustit do něčeho, co rozumově hodnotí jako etické, ale může se přitom cítit provinile, např. chlapec si chce koupit autíčko, ale neudělá to, protože děti v Africe mají hlad.