SSV 1. test
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Hladiny lidského vědomí dle S.F.
Vědomí: vrchol ledovce, je zde to, co si jedinec plně uvědomuje právě teď
Předvědomí: zapomenuté nebo vytěsněné myšlenky, zážitky, konflikty, lze si je znovu vybavit
Nevědomí: spodní vrstva ledovce, neuvědomitelné, silný motivační vliv na člověka
Teorie osobnosti podle Hippokrata a Galéna
Hippokratés dělil temperament na základě působících tělních tekutin. Teorii dále rozpracoval Galén:
Sangvinik (krev)
Cholerik (žluč)
Melancholik (černá žluč)
Flegmatik (hlen)
Typologie osobnosti podle Carla Gustava Junga
Založena na vztahu osobnosti k okolí, dělí jedince na introverty a extroverty.
Typologie osobnosti podle Hanse Eysenca
Potvrdil 4 typy temperamentu podle Hippokrata, vymezil dva základní faktory osobnosti (stabilita – labilita a introverze – extroverze).
Rozhodují vlastnosti nervové soustavy.
Typologie osobnosti podle Ernsta Kretschmera
Založeno na souvislosti mezi typem postavy a temperamentem a riziky onemocnění.
Pyknik – sklony k tloustnutí, větší objem břicha a hrudníku, středně vysoký, spíše veselý, ale se sklony k maniodepresivním poruchám = cyklotymní typ charakteru.
Atletik – výrazně vyvinuté svalstvo , široký hrudník a ramena, lhostejný až netečný, někdy výbušný, tendence trpět epilepsií = viskózní typ charakteru.
Astenik – štíhlost a výška, uzavírá se sám do sebe, přecitlivělý nebo chladný až cynický, není příliš aktivní, sklony k schizofrenním chorobám = schizotypní typ charakteru.
Velká pětka (Big five)
Obecně platná, popisuje vlastnosti člověka na základě osobnostních rysů
Zkoumá 5 základních faktorů (a jejich opaků) na základě osobnostních rysů
Test inkoustových skvrn (Rorschachův test)
Hollandova teorie profesního vývoje
Náročné životní situace
Náročné životní situace = zátěžové situace, se kterými se člověk musí vyrovnávat a které mohou mít na jeho zdraví různý dopad.
Tvoří přirozenou součást života – jsou nezbytné pro utváření osobnosti.
Nebezpečím je však jejich neúměrná intenzita nebo kumulace v omezeném časovém úseku.
Jako náročná se jeví situace: nečitelná, ohrožující, (aktuálně) neřešitelná.
Stres
Stres = reakce lidského organismu, který je vystaven mimořádným podmínkám.
Termín použil Hans Selye (otec moderního výzkumu stresu). Rozlišil:
Eustres – pozitivní zátěž, jež v přiměřené míře stimuluje jedince k lepším výkonům.
Distres – negativní nadměrná zátěž, která může jedince poškodit, vyvolat onemocnění.
Určitá dávka stresu je pro život nezbytná, neboť nás nutí ke zmobilizování sil.
Škodlivost stresu determinují jeho velikost, intenzita, dlouhodobost a nadměrnost. Většina z těchto hledisek je individuální u každého jedince.
Chronický stres – sčítání negativního emočního napětí z jedné stresující situace s napětím, které vzniká v situaci odlišné.