13

Účtování:

1. Přeúčtování hodnoty směnky z účtu 256 na účet 313

v okamžiku kdy věřitel postoupí směnku bance za účelem získání peněz před splatností směnky, se hodnota účtu 256 přeúčtuje na 313, na účtu 313 se objeví celá nominální hodnota směnky a rozdíl mezi hodnotou účtu 256 a směnečnou hodnotou vyúčtovanou na účtu 313 bude zaúčtován ve věcné a časové souvislosti ve prospěch výnosů

směnka k eskontu bance
- pořizovací cena ----- /256

• směnečná hodnota 313/-------

• úroky běžného období --/662

1. Poskytnutí eskontního úvěru bankou

ÚJ získá od banky na eskontovanou směnku úvěr, který se eviduje na účtu 232 – Eskontní úvěry v nominální hodnotě, a to do doby splacení směnky dlužníkem

1. hodnota eskontního úvěru ----/232 (461)

2. částka úvěru připsaná na účet 221/----

3. diskont 562/----

1. Avízo banky o úhradě směnky

na základě tohoto avíza se zaúčtuje snížení směnečné pohledávky (ve prospěch 313) a současně snížení závazku vůči bance (na vrub 232)

avízo banky o úhradě směnky /splátka úvěru/ 232/313

Směnky k úhradě (322)

Na tomto účtu se učtuje o směnkách ve funkci uvěroveho platebního prostredku, ovšem z hlediska dlužníka a pouze o krátkodobých směnkách. Předáním směnky vlastní dodavateli nebo vyhotovením směnky cizí dodavatelem se mění původní závazek v závazek směnečný, o kterém se účtuje na účtu 322. K rozvahovému dni se musí doučtovat ještě úrok za běžné období, který je zaúčtován do nákladu 562.

Potvrzení závazku akceptováním směnky 321/322.1

Úrok za běžné období 562/322.2

• Opravné položky k pohledávkám

Úkolem opravných položek je upravit ocenění příslušného majetku v případě, že se při inventarizaci prokáže, že tržní cena tohoto majetku je přechodně nižší než je cena, v níž je majetek zachycen v účetnictví. Nižším oceněním aktiv se snižuje výše výkazového výsledku hospodaření a zvyšuje se zároveň věrohodnost účetních informací předkládaných v účetních výkazech.
V případě pohledávek jde tedy zejména o pohledávky po lhůtě splatnosti, u kterých existuje riziko, že nebudou dlužníkem uhrazeny v plné výši.
U opravných položek se musí rozlišovat účetní a daňové hledisko (tzn. mezi reálným oceněním pohledávek a jejich daňovou účinností). Daňovou účinnost opravných položek řeší zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, proto se nazývají zákonnými opravnými položkami.

Zákonné opravné položky se vytvářejí:
a) k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (ZoR § 8) – tyto opravné položky se mohou vytvořit jednorázově ve výši 100% hodnoty neuhrazené pohledávky
b) k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 (ZoR § 8a) – tyto opravné položky se tvoří postupně za splnění podmínek uvedených v ZoR
c) až do výše 100% také k pohledávkám, u kterých od konce sjednané lhůty splatností uplynulo nejméně 12 měsíců a jejich celková výše vůči jednomu dlužníkovi, u nichž uplatňuje tento postup, nepřesáhne za zdaňovací období částku 30 000 Kč (ZoR § 8c)