13

I. Účetní jednotka účtuje kurzové rozdíly při každé úhradě

1. FAV za poskytnuté služby 1000 EUR 26 000 Kč 311 602

2. První splátka 400 EUR 10 200 Kč 221 311

3. Kurzový rozdíl k první splátce 200 Kč 563 311

4. Kurzový rozdíl na konci účetního období 60 Kč 311 663

Zůstatek k 31. 12. (před zaúčtováním kurzového rozdílu na účtu 311 = 15 600 Kč, zůstatek dle kurzu ČNB … 600 EUR * 26,10 = 13 660 Kč, rozdíl …kurzový zisk 60 Kč.

II. Účetní jednotka účtuje kurzové rozdíly při každé úhradě, ale až na konci rozvahového dne

1. FAV za poskytnuté služby 311/602

2. První splátka 221/311

3. Kurzový rozdíl na konci účetního období 563/311

• Směnky jako platební prostředek

V současnosti se směnky stávají oblíbeným nástrojem používaným v obchodním a platebním styku, tzn. směnky lze používat k úhradě pohledávek a závazků

Směnka jako používaný platební prostředek má řadu výhod, mimo jiné je to:

obchodovatelnost směnky (možnost koupě a prodeje směnky, tzn. že majitel směnky může získat peníze před datem splatnosti směnky)

snadná vymahatelnost směnečného dluhu (nezaplatíli dlužník včas, může se majitel směnky domáhat u krajského obchodního soudu vydání směnečného platebního rozkazu)

možnost vymáhat směnečnou částku na hlavních i vedlejších dlužnících

možnost eskontu směnky (tj. možnost získat od banky úvěr, za který se ručí směnkou)

Druhy směnky:

• Směnka vlastní: výstavcem směnky je dlužník, který se sám zavazuje, že věřiteli zaplatí určitou částku na směnce uvedenou

• „Za tuto směnku zaplatím…“

• Směnka cizí: vznikají, tak že věřitel vystaví směnku, ve které dá příkaz dlužníkovi, aby mu zaplatil příslušnou částku
  „Zaplaťte za tuto směnku na řád můj vlastní“
  Takto vystavenou směnku předloží dodavatel odběrateli tzv. akceptu (přijetí), tedy k podpisu. Teprve podpisem na směnce se dlužník – směnečník zavazuje, že souhlasí s textem na směnce napsaným.

Směnky k inkasu (256)

Evidují se v hodnotě původní pohledávky. Dlužník uhradí dodavateli závazek předáním směnky, v níž uvádí termín zaplacení. K rozvahovému dni se musí doúčtovat ještě alikvotní výnos, tj. úrok připadající na běžné období.

Účtování:

1. Vystavená faktura 311/6xx

2. Přijetí směnky 256.1 (Dluhové CP) / 311

3. Úrokový výnos 256.2 (Dluhové CP – úrok) / 662

4. Zaplacení směnky 221/256.1, 256.2

Eskont směnky ( 313 )

Pokud majitel směnky potřebuje získat peněžní prostředky dříve, než je datum splatnosti směnky, může postoupit směnku bance (eskontu). Jde tedy vlastně o odkoupení směnky bankou před dobou splatnosti. Jde tedy vlastně o odkoupení směnky před dobou její splatnosti od majitele směnky. Rozdíl mezi cenou, za kterou banka směnku kupuje a nominální hodnotou směnky se nazývá diskont, který účetní jednotka účtuje do nákladů (562)