18. Časové rozlišení nákladů a výnosů v užším a širším pojetí (bez rezerv)

Maturitní témata z účetnictví pro ekonomické lyceum

OTÁZKA Č. 18

Časové rozlišení nákladů a výnosů v užším a širším

pojetí (bez rezerv)

Časové rozlišení nákladů a výnosů v užším pojetí

• pojem časového rozlišení nákladů a výnosů v užším pojetí

• náklady příštích období

• výdaje příštích období

• výnosy příštích období

• příjmy příštích období

Časové rozlišení nákladů a výnosů v širším pojetí

• pojem časového rozlišení nákladů a výnosů v širším pojetí

• dohadné účty aktivní

• dohadné účty pasivní

Časové rozlišení nákladů a výnosů

• náklady a výnosy účtujeme do období, se kterým věcně a časově souvisí (= zásada

akruálního principu)

• K tomu nám pomáhají rozvahové účty časového rozlišení:

a) V užším pojetí – známe částku, účel, období

b) V širším pojetí – neznáme částku, známe účel, období

• při účtování nákladů a výnosů musíme znát:

  • období

  • účel

  • částku

• časově rozlišovat se nemusí:

  • pravidelně se opakující platby

  • nevýznamné částky

  • manka, škody, pokuty, penále

• účetní jednotka si může pro časové rozlišení zvolit i kratší období než je účetní období (např. měsíc)

Časové rozlišení nákladů a výnosů v užším pojetí

• používáno v souladu s zákonem o účetnictví, také popsáno v českých účetních standardech

• použijeme pokud se operace týkají minimálně dvou účetních období a zároveň známe všechny parametry:

  • částka - jaká je hodnota nákladu nebo výnosu, který musí být časově rozlišen

  • účel - na co byl či bude vynaložen náklad nebo na základě čeho vznikl či vznikne výnos

  • období - do kterých účetních období a v jakém poměru se musí daný náklad či výnos rozdělit

Používáme účty:

• 381 – Náklady příštích období – aktivní já platím

• (382 – Komplexní náklady příštích období) – aktivní já platím

• 383 – Výdaje příštích období – pasivní já platím

• 384 – Výnosy příštích období – pasivní oni platí

• 385 – Příjmy příštích období – aktivní oni platí (V = pasivní)

Náklady příštích období (381)

• u účetních případů tohoto typu jde o to, že nejdříve provedeme výdaj peněžních prostředků a až v následujících účetních obdobích se tento výdaj stane nákladem

• nejtypičtější příklad: nájemné hrazené předem, dále např. pojistné

Příklad: Naše firma platí podle nájemní smlouvy nájem na I. čtvrtletí roku 2022 dopředu, a to už v prosinci r. 2021. Neprovádíme předpis nájemného podle smlouvy.

Komplexní náklady příštích období (382)

• obsahují více nákladových druhů a vztahují se k určitému účelu

• např. náklady na přípravu a záběh nové výroby, náklady na výzkum a vývoj (pokud se na ně nevytváří rezerva), náklady na dlouhodobou propagaci

• věcné zúčtování komplexních nákladů příštích období je nutné provést nejpozději do 4 let