Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - celá kro tématu 37

Jadrná krmiva

Jadrná krmiva: Jadrná krmiva bývají v mnoha literárních pramenech označována také jako krmiva koncentrovaná či jako krmiva energetická. Je to proto, že tato jsou velmi bohaté na živiny, zejména pak na složité sacharidy – glycidy. Mezi jadrná krmiva patří krmiva, která mají malý obsah vody a vysoký obsah sušiny (obsah vody se pohybuje mezi 5 až 15 %). Podle původu rozdělujeme jadrná krmiva na: Statková – zrna obilovin, luštěnin a olejnin. Průmyslová – produkty potravinářského a krmivářského průmyslu (pokrutiny, mlynárenské odpady, krmné směsi aj.). Jadrná statková krmiva: Obiloviny: jsou velmi bohaté na živiny, zejména na škrob, mají vysokou energetickou hodnotu, jsou základem krmné dávky drůbeže a prasat, jsou přídavkovým krmivem krmné dávky přežvýkavců, jadrné krmivo zkrmujeme u přežvýkavců až po zakrmení senem či slámou (nikdy ne na lačno), jadrné krmivo zkrmujeme ve 2 až 3 dílčích denních dávkách. Pšenice: je nejčastěji zkrmovanou obilovinou, má vysokou energetickou hodnotu, je vhodná pro všechny druhy hospodářských zvířat, velmi vysoké dávky pšenice v krmné dávce díky lepku mohou negativně působit na peristaltiku střev a zažívání, při krmení drůbeže či plemenných zvířat pouze pšenicí dochází často k jejich ztučněn. Ječmen: je další tradiční obilovinou, která je zkrmována HZ, plucha přirostlá k obilce je zdrojem vlákniny, je vhodný pro všechny druhy a kategorie hospodářských zvířat, má nižší nutriční hodnoty než pšenice. Oves: má z krmných obilovin nejnižší energetickou hodnotu, velmi často jej označujeme jako dietní krmivo, je vhodný pro chovná zvířata a mláďata, je tradičním jadrným krmivem koní a králíků, používá se do krmných směsí, mačká se a loupe. Kukuřice: je energeticky nejbohatší obilovinou, používá se zejména ve výkrmu zvířat, ve výkrmu prasat je nutné množství kukuřice v krmné dávce korigovat (nadměrné dávky – řídnutí sádla, žluté zbarvení), tj. do 30 % objemu, vysoké dávky kukuřice v krmivu slepic má za následek jejich ztučnění a snížení snášky. Žito: není zařazováno do krmných směsí ve velkém množství, má nepříznivé dietetické účinky, které při jeho zkrmování ve větších dávkách mohou vyvolávat poruchy zažívání, při jeho zařazení do krmné dávky je nutné jeho obsah velmi pozvolna zvyšovat, není vhodné jej zkrmovat zejména drůbeži, námelové žito se nesmí zvířatům zkrmovat, obsahuje inhibitor trypsinu

Bankovní služby

Banky mají příjmy nejen z poskytování úvěrů. Z marketingového hlediska nabývají na významu další služby, které banky poskytují, a jehož okruh se nejen u nás, ale i v celém světě stále rozšiřuje. Nabídka služeb je velmi pestrá, zkusme zde alespoň stručně vyjmenovat ty nejdůležitější: Zakládání a vedení účtu: banky nabízejí klientům celou škálu účtů – běžené, termínované a devizové účty. Účty slouží především k bezhotovostnímu příjímání plateb a k úhradě závazků klienta. Bezhotovostní platební styk v tuzemsku: v domácím bezhotovostním styku mohou majitelé účtů použit – a) příkaz k úhradě: vystavuje dlužník a přikazuje tak své bance, aby z jeho účtu převedla peníze na účet dlužníka; b) trvalý příkaz k úhradě: je obdobou jednorázového příkazu k úhradě s tím rozdílem, že dlužník dá své bance dlouhodobý příkaz, aby platila pravidelně (např. měsíčně) určité částky věřiteli. Bezhotovostní platební styk se zahraničím: mezinárodní obchody jsou vždy rizikovější na úhradu dlužníkem vzhledem k rozdílům v právních systémech jednotlivých zemích a ztížené vymahatelnosti. K omezení rizik je možné využívat specializované bankovní účty: dokumentární inkaso nebo dokumentární akreditiv. Platební karty: se stávají stále oblíbenější službou klientů bank. Bývají vydávány k běžným nebo žírovým účtům – tyto karty umožňuji majiteli operativně vybírat hotovost, nebo použít přímo k bezhotovostní platbě, karty můžeme členit na debetní (u těchto karet nebývá dovoleno čerpat účet do záporu) a kreditní (úvěrová karta)