Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - celá kro tématu 37

Sklizeň slámy obilovin

Popis činnosti pásového lisu (s proměnou komorou) – utahující jádro: Sběrač sbírá materiál z řádku a podává jej mezi válec a dopravník nebo mezi dva válce, ty materiál vtlačí a posunou do lisovací komory, která je vytvořena z tzv. lisovacích pasů, které se otáčí tak, aby se materiál stočil do tvaru válce, vzniká jádro balíku, které se utahuje, a na něj navijí postupně další vrstvy. Pásy jsou napínány pružinami, kterými měníme slisovanost balíků po vytvoření celého balíku je tento materiál ovázán provázkem, který se vícekrát motá dokola anebo v současnosti síťkou. Popis činnosti lisu s navíjejícími pásy (s pevnou komorou) – neutahující jádro: Sběrač sbírá materiál ze řádku podává ho do lisovací komory, kde jsou do kruhu umístěny otáčející se válce směr otáčení těchto válců nutí materiál stáčet se volně do tvaru válce, po naplnění celé komory se utáhne povrch balíku a vnitřní část zůstane neutažena a na konec je také ovázaná sítí tento lis je vhodný pro sklizeň sena naopak se nehodí pro lisování zavadlé píce na senáž. Koly potřebujeme vytěsnit vzduch a balík je ovíjen folií.

Náklady a výnosy firmy

Náklady podniku: peněžní vyjádření spotřebovaných výrobních faktorů (činitelů, zdrojů) ® vstupů do výroby, charakteristickým rysem je jejich účelnost (vztahují se ke konkrétním výrobkům nebo službám) jsou: adresné (např. nářadí) a neadresné (např. energie), náklady jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů hospodárnosti. Členění nákladů: A) Členění nákladů podle jejich vztahu k objemu výroby: 1. fixní náklady - část nákladů, která se v rámci dané kapacity nemění s objemem výroby (odpisy strojů, nájemné,); 2. variabilní náklady - náklady, které se mění se změnou objemu výroby. B) Podle místa vzniku rozdělujeme náklady na: 1. interní - vznikají v rámci vnitropodnikové spolupráce (měří se na výstupu), 2. externí - náklady vznikající mimo podnik (měří se na vstupu), C) Podle druhů (tj. podle účetní evidence): a) Provozní náklady - jsou přímo spojeny s výrobním procesem: 1. materiální náklady - zahrnují veškeré vstupy materiálové povahy do výrobních procesů podniku (ozn. Se také jako spotřebované nákupy), - vnikají spotřebou (např. spotřeba materiálu a energie). 2. náklady za služby - např. za opravy a údržby strojů a zařízení, náklady za služby pošty a spojů, cestovní náklady, nájemné, náklady na reprezentaci, za veterinární výkony, za chemické postřiky,…). 3. osobní náklady - mzdové náklady: příspěvky na sociální zabezpečení (skládá se z příspěvků na nemocenské pojištění, důchodové zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti), příspěvky na všeobecné zdravotní pojištění. 4. daně a poplatky - zahrnuje daň z nemovitostí, silniční daň, daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí (tzn. daně, které mají povahu provozních nákladů), dále zahrnuje např. pojištění podnikatele, úrazové pojištění zaměstnanců, místní poplatky, !zde nezahrnujeme DPH, spotřební daň a daň z příjmu. 5. odpisy HIM A NIM = peněžní vyjádření opotřebení: odpisy jsou nákladem, nejsou však výdajem, viz. opakování (opotřebení, odpis, metody odpis., důvody odpisování). b) Finanční náklady - zahrnují náklady související s finančními operacemi např. úhrada úroku, náklady peněžního styku, kurzové ztráty. c) Mimořádné náklady - patří zde náklady vznikající v souvislosti s operacemi neobvyklé povahy vzhledem k běžné činnosti podniku a náklady vzniklé z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících (manka a škody při inventuře, tvorba rezerv). D) Kalkulační členění nákladů: a) Přímé náklady - náklady, jejichž spotřeba na kalkulační jednici je přímo a přesně zjistitelná týkají se pouze určitého výrobku (nebo odvětví výroby) např. spotřeba hnojiva na pšenici, chemická ochrana na pšenice, mzdové náklady na pšenici při přípravě půdy, setí, sklizni, odpisy strojů ale jen na pšenici,. b) Nepřímé náklady - náklady, jejichž spotřebu na kalkul. jednici nelze přímo a přesně (= režie) zjistit jsou společně pro více výrobků (odvětví), musí se proto podle určitého klíče (postupu) rozpočítat na konkrétní výrobky je to tzv. rozvrhování režie členíme je na výrobní a správní režii - 1. výrobní režie - zahrnuje veškeré náklady spojené s řízením a obsluhou výroby např. plat agronoma, zootechnika, náklady na provoz jejich kanceláří,.. Př.: výrobní režie rostlinné výroby (RV) se zahrnuje na výrobky RV výrobní režie živočišné výroby (ŽV) se zahrnuje na výrobky ŽV. 2. správní režie - zahrnuje veškeré náklady spojené se správou a řízením podniku (celopodnikové náklady) rozvrhuje se na všechny výrobky v podniku např. plat ředitele, předsedy, Př.: správní režie se zahrne do RV, ŽV, pomocné i přidružené výroby Kalkulace vlastních nákladů: Kalkulace vlastních nákladů spočívá v propočtu nákladu na kalkulační jednici určitého výrobku (náklady na určitý výkon), kterou může být např. 1litr, 1kg, 1t, 1ks,…. Kalkulací vlastně zjistíme průměrné náklady na jednotku výrobku. Význam: slouží pro rozhodování o zaměření výroby, - jsou podkladem pro sestavování plánů, používají se při rozboru hospodaření (hledají se příčiny neplnění a stanovují se nápravná opatření), pomáhají při hodnocení a porovnání vnitropodnikových útvarů (ovlivňují platy vedoucích pracovníků). Kalkulace vytvářejí celou soustavu. Podle doby, kdy se kalkulace sestavuje, rozlišujeme kalkulaci předběžnou (před zahájením výroby a slouží k limitování nákladů) a kalkulaci výslednou (po skončení výroby a odráží stav, kterého bylo dosaženo). K zajištění jednotnosti při sestavovaní kalkulací je směrnicemi ministerstva financí stanoven typový kalkulační vzorec, který obsahuje jednotlivé nákladové položky a sestavuje jejich náplň. Typový kalkulační vzorec: 1. přímý materiál, přímé náklady 2. přímé mzdy, 3. ostatní přímé náklady, nepřímé 4. výrobní režie vlastní náklady výroby, náklady 5. správní režie vlastní náklady výkonu, 6. odbytové náklady úplné vlastní náklady výkonu:+ zisk, + DPH - prodejní cena - Poznámka: vlastní náklady výroby = 1 + 2 + 3 + 4 - vlastní náklady výkonu = 1 + 2 + 3 + 4 + 5. úplná vlastní náklady výkonu = 1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6. Kalkulace vytvářejí celou soustavu. Podle doby, kdy se kalkulace sestavuje, rozlišujeme kalkulaci předběžnou (plánovanou) a výslednou (skutečnou). Kalkulační metody: 1. Metoda prostá (dělící): používá se tam, kde při výrobě vzniká pouze jeden výrobek (např. brambora, zelená píce, kukuřice na siláž), propočet na kalkulační jednici lze provést: U sdružené výroby, kdy vznikají hlavní a vedlejší výrobky je nutno celkové náklady (TC) rozdělit na jednotlivé hlavní a vedlejší výrobky. K tomu slouží několik metod: 2. Metoda odečítací: Používá se k rozdělení nákladů mezi hlavní a vedlejší výrobky, výstupem výroby je jeden hlavní výrobek a jeden a více vedlejších výrobků např.: cukrovka: bulva chrást pšenice: zrno sláma dojnice mléko narozená telata (kg) chlévská mrva (t) močůvka (hl) prasnice odchovaná selata kejda (hl) výkrm prasat přírůstky hmotnosti kejda (hl) - postup při výpočtu: TC - cena vedlejšího výrobku počet jednic hlavního výrobku cena vedlejšího výrobku = množství x prodejní cena. Příklad: Celkové náklady na pěstování pšenice činily 800 tis. Kč. Sklizeno bylo 250 t zrna, poměr zrna a slámy byl 1:1. Odhad průměrné realizační ceny slámy činí 500 Kč/t. Řešení: 800000 - (250x500) = 675000 675000/250 = 2700. Průměrné náklady na 1 t pšenice činí 2 700 Kč. 3. Rozčítací metoda: používá se k rozdělení nákladů mezi hlavní výrobky podle určitých koeficientů nebo procent. Výstupem výroby je několik hlavních výrobků. A) rozčítací metoda s ekvivalentními čísly - používá se např. při výpočtu nákladů na 1 t sena; náklady 1t sena se rovnají nákladům 4t zelené píce, takže se ve vzájemném přepočtu používá poměru 1 : 4; b) rozčítací metoda poměrová - slouží např. k výpočtu nákladů na 1t semena a 1t stonků lnu, přičemž se používá poměr 40%-60%. 4. Kombinovaná metoda: používá se u složitějších výrob výstupem je několik hlavních a několik vedlejších výrobků používá se zde rozčítací a odečítací metoda zároveň. 5. Metoda výpočtu bodu zvratu: bývá označována jako "anglosaský způsob kalkulace nákladů" pomocí ní lze stanovit optimální objem produkce, při kterém se TC = TR, tj. nalezení hranice ziskovosti určité výroby využívá se pro plánování, rozhodování o zaměření výroby a určování jejího optimálního objemu (pozn. to lze zjistit i mezními náklady). Výnosy podniku: Dva pohledy na výstupy: peněžní vyjádření výstupů z výroby. Třídění výnosů: Podle účetní evidence: a) Provozní výnosy: jsou získané z hlavní činnosti podniku skládají se z tržeb za prodané výrobky, zboží a poskytnuté služby ze změny stavu zásob (tj. přírůstek nebo úbytek zásob při porovnání jejich stavu na začátku a konci roku) + výroba v daném roce je větší než prodej a spotřeba výroba v letošním roce je menší než prodej a spotřeba (prodávají se zásoby minulých let) z aktivace výkonů vytvořených vlastní činností (např. vlastní výroba strojů a zařízení, výstavba budov, staveb, tj. pořízení ve vlastní režii) z ostatních provozních výnosů (např. tržby z prodeje zásob, majetku, přijaté pokuty a penále). B) Finanční výnosy: zde patří tržby z prodeje cenných papírů, úroky z vkladů u peněžních ústavů, kurzové zisky, dividendy (výnosy z vlastnictví akcií jiných podniků). c) Mimořádné výnosy: jsou to výnosy z neobvyklých operací vzhledem k běžné činnosti podniku a výnosy z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících (náhrady mank a škod, přebytky). Tržby: peněžní částka, kterou podnik získal prodejem výrobků, zboží a poskytováním služeb v daném účetním období; jsou hlavní složkou výnosů podniku jsou rozhodujícím finančním zdrojem podniku, který slouží k úhradě jeho nákladů a daní, výplatě dividend (u a.s.) jsou závislé na prodaném množství výrobků a jejich cenách (cenu ovlivňuje S a D) podnik může zvyšovat své tržby zvyšováním kvality svých výrobků, zaváděním nových výrobků, zlepšováním servisu, účinnou reklamou, ale i zvyšováním cen svých produktů. Tržby tvoří: prodej vyrobených výrobků, zboží a poskytnutých služeb prodané zásoby materiálu prodej nepotřebných strojů a zařízení prodané patenty, licence, apod. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka): poskytuje informace o tvorbě hospodářského výsledku ( - z tohoto výkazu zjišťujeme hospodářský výsledek). Hospodářský výsledek je rozdíl mezi náklady a výnosy: V > N vzniká zisk - V < N ........ vzniká ztráta. Funkce zisku: 1. kriteriální funkce - zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách ekonomiky podniku ( o objemu výroby, nových výrobcích, investicích,…), 2. rozvojová funkce - je hlavním zdrojem akumulace, tj. tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj podniku, 3. rozdělovací funkce - je základem rozdělování čistých důchodů mezi podnik a stát, 4. motivační funkce - je motivem veškerého podnikání a může být i základem hmotné zainteresovanosti pracovníků. Mechanismus výpočtu hospodářského výsledku: provozní výnosy provozní náklady provozní výsledek: a)(provozní zisk, ztráta) + + + finanční výnosy finanční náklady finanční výsledek, b) (finanční zisk, ztráta)+ + + mimořádné výnosy mimořádné náklady mimořádný výsledek,c) (mimořádný zisk, ztráta)= = =výnosy náklady hospodářský výsledek, d) (zisk, ztráta) před zdaněním – daně. hospodářský výsledek - (čistý zisk, ztráta) po zdanění - Daň z příjmu práv. osob - 31% - Daň z příjmu fyz. osob - odpočet nezdanitelných částek- - sazby jsou podle výše zdaňovacího základu. Rozdělení čistého zisku: a) spotřeba - vlastnické důchody (dividendy u a.s., podíly vlastníkům u s.r.o.,…) zaměstnanecké důchody (podíly na zisku) příspěvky do fondu hmotné stimulace (FKSP), b) akumulace - tvorba investičních fondů, příspěvky do rezervních fondů, nerozdělený zisk, nebylo rozhodnuto o jeho použití, zvýšení základního jmění, Příklad: Sestavení výsledovky (HV je rozdíl V - N): Náklady Výnosy - provozní 800 provozní 1000 - provozní zisk 200 - finanční 50 finanční 80 - finanční zisk 30 - mimořádné 10 mimořádné 20 - mimořádný zisk 10 = Zisk před zdaněním činí 240.