Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - celá kro tématu 37
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Průmyslové krmné zbytky
Krmiva z potravinářského průmyslu: 1) olejářského; 2) mlynářského; 3) cukrovarnického; 4) pivovarnického; 5) lihovarského; 6) škrobárenského. 1) Krmiva z olejářského průmyslu: = bílkovinná krmiva: A) Extrahované šroty (EŠ): při zpracování semen extrakcí (působení tlaku a vyšší teploty); – obsahují menší množství tuku než pokrutiny mají vysoký obsah bílkovin! B) Pokrutiny: semena jsou zpracována pouze lisováním ↑ NL, tuku, ↑ biol. hodnota bílkovin; obtížněji skladovatelné než extrahované šroty (žluknutí tuku); energetická hodnota odpovídá obilninám, ↑ obsah P a K, ↑ obsah stopových prvků (Fe, Mn, Zn); ↑ obsah esenciálních aminokyselin (lyzin); užití v krmných směsích; dělí se do 4 jakostních skupin dle obsahu NL: I. Více než 40% NL; II. 32 – 40 % NL; III. 25 – 32 %NL; IV. méně než 25% NL. Druhy: sojové pokrutiny (EŠ) – nejhodnotnější, pro vysokoužitková zvířata, v rekonvalescenci. Slunečnicové, sezamové, podzemnicové, lněné, řepkové, makové, hořčičné pokrutiny (EŠ). Pozor – vždy dodržovat dávkování, některé obsahují hořčiny, glykosidy. 2) Krmiva z mlynářského průmyslu: zbytky po zpracování obilnin (luštěnin) pro lidskou výživu. A) Otruby: = především obalové části zrna; nižší energetická hodnota, vyšší obsah vlákniny a min. látek ve srovnání s obilovinami. Pozor na nežádoucí příměsi v otrubách – i jedovaté (námel atd.) Druhy: pšeničné otruby – všem zvířatům, především těm v laktaci (pozitivně ovlivňují sekreci mléka oproti celému zrnu mají vyšší obsah vit. E, B, A), žitné otruby – nutričně stejné jako pšeničné, ale horší dietetické účinky - pro starší kategorie skotu ve výkrmu; ječné otruby – nižší výživná hodnota, vhodné pro vykrmovaný skot. B) Krmné mouky= mouky nevhodné pro výživu lidí; vyšší energetická hodnota než otruby, méně vitamínů a minerálních látek; součástí krmných směsí určených zejména pro vykrmovaná zvířata. Druhy: Pšeničná krmná mouka - široké uplatnění zejména jako tzv. nosič k usnadnění míchání troškových komponentů krmných směsí (doplňky biofaktorů). Ječná krmná mouka - hlavně pro starší zvířata ve výkrmu. Ovesná krmná mouka - vhodná i pro mláďata, nevhodná pro drůbež. Kukuřičná krmná mouka - hlavně pro vykrmovaná zvířata, včetně drůbeže. C) Obilní klíčky = nejhodnotnější mlýnské krmivo; vyšší obsah N-látek a tuku, vit. E (pro plemeníky). Druhy: Pšeničné klíčky mačkané – získávají se při mletí pšenice; slouží k doplnění výživné hodnoty směsí pro mláďata, popř. drůbež. D) Ovesné slupky = odpad při loupání ovsa; mají vyšší obsah vlákniny, nízká výživná hodnota – pro výkrm. E) Ovesný a hrachový odpad = krmné zbytky získané při loupání ovsa a hrachu – především obalové části vysoký obsah vlákniny – pro výkrm. 3) Krmiva z průmyslu cukrovarnického: = odpady při zpracování cukrovky nebo krmný cukr. A) Cukrovarské řízky: = rozstrouhaná cukrovka, ze které se získala šťáva obsahující cukr; čerstvé (8% sušiny) nebo lisované (18% sušiny = jako u glycidové zelené píce rychle se kazí; sušené (součást KS nebo i samostatně, hlavně pro koně, rekonvalescenty,…) – před krmením nechat nabobtnat (několik hodin); silážované (nejčastěji) v kombinaci s chrástem. B) Melasa = zbytek při výrobě cukru, je to hustý tmavohnědý sirup; obsahuje kolem 50% sacharidů, z miner. látek nejvíce K, Zn, Cu; zejména ve výživě skotu (při zkrmování močoviny), dále jako pojidlo při granulaci KS; před zkrmováním ředit s vodou v poměru 1: 2 – 3. !!!Pozor ředěná rychle podléhá zkáze!!! C) Krmný cukr = surový cukr ke krmení; hlavně jako zdroj energie, zchutňovalo krmné směsí (mláďata). D) Melasové krmivo = melasa + otruby + mačkaný oves + sladový květ atd.; určené pro koně. 4) Krmiva z průmyslu pivovarnického: = odpady při čištění ječmene a při výrobě sladu. A) Sladový květ = odrolené klíčky ječmene (sladu); více N-látek než obiloviny (asi 26%); při výrobě KS pro dojnice, prasnice a selata (ale problém s horší mísitelností s ostatními komponenty). B) Pivovarské mláto = zbytky pivovarsky využitého sladu, vodnaté krmivo (často se suší); v původní sušině - obsah N-látek a energie jako u bílkovinné zelené píce. C) Pivovarské kvasnice = zbytek po kvašení piva; upravuje se sušením získá se vysoce kvalitní bílkovinné krmivo, ↑ obsah vit. B; součást KS. 5) Krmiva z průmyslu lihovarského: A) Lihovarské výpalky = zbytek po oddestilování lihu (obilní, bramborové, řepné); je to hustá kapalina; v přiměřeném množství pro skot. B) Torula = produkt kvašení na melasových nebo jiné živné půdě (zápary); bílkovinné krmivo, upravuje se sušením, užití ve směsích pro monogastrická zvířata. C) Krmné kvasnice = stejné jako pro lidskou výživu; lisované nebo sušené, vysoká biol. hodnota bílkovin; užití v KS pro monogastry a mláďata. Dále se můžeme setkat se zbytky při zpracování ovoce, vína atd. Pozor na kvalitu – mohou obsahovat látky pro zvířata nevhodné nebo nebezpečné!!! 6) Krmiva z průmyslu škrobárenského: výskyt v omezeném množství. A) Bramborové zdrtky vodnaté krmivo, suši se nebo lisuje; podobné cukrovarským řízkům, vhodné zejména pro skot. B) Odpadní kukuřičné zdrtky – krmivářský cennější než zbytky z brambor. C) Kukuřičné mláto – krmivářský cennější než zbytky z brambor