1.c) Učení

celková metoda – učíme se učivo jako celek najednou

kombinovaná – nejprve části, potom zařazujeme do celku

Formy učení (jak se učíme):

a) učení emocionálně-vegetativní (podmiňováním) – názory I.P.Pavlova
- Watson – americký psycholog

- I. P. Pavlov – tvůrce teorií podmíněných reflexů

- reakce psa na žárovku (signál), už ne na žrádlo → signál vyhasíná → signál znovu (reakce dříve než poprvné)

- vegetativní soustava – trávicí

- vidím známého člověka – zrůžovým/zblednu

- před maturitou – bolení břicha, ...

- přechod na zelenou

b) pokus-omyl (postupnou aproximací – přibližování)– Thorndike – americký pedagog, psycholog, po úspěchu následuje odměna, správná varianta, následně je upevňována,

- Skinner – teoretická kybernetika, americký psycholog

- zkoušíme něco tak dlouho, než se to naučíme (dril)

- programové učení

c) nápodobou – typické v dětství, dítě pozoruje vzor – snaží se mu připodobnit

- nápodoba – hnací motor vývoje lidské společnosti

- každý někoho napodobuje (někoho lepšího) a chceme být ještě lepší než on

- negativní nápodoba – kouření, krádeže

- regresivní nápodoba – vracení vývoje – vracíme se k něčemu, o čem jsme mysleli, že

pominulo a že už jsme překonali

d) vhledem – tvůrce Kőhler – založeno na schopnosti řešit úlohy nejen pokusem-omylem, ale uvědomováním si zákonitostí -> chci dosáhnout cíle, jsem schopna si uvědomit co pro to udělat

e) v životních souvislostech – sociální učení -> začleňování člověka do sociálních struktur prostřednictvím procesu socializace

f) plató efekt – fáze učení, kdy dochází ke stagnaci, další postup je změnění metod, předmětu, odpočinek – projít se…

g) vkladem - Köhler (německý psycholog), najednou nám to dojde, problém vyřešíme (šimpanz)

- uchopení problému

h) pojmové - Vygotski (ruský psycholog), Piaget (švýcarský psycholog)

- pojem – zobecnění; studentka, pes, auto

- člověk zobecňuje věci do pojmů

- zobecnění zkušeností

- kdo nám dá bonbon, je hodný – vytvoření falešného pojmu

ch) strategie učení – Thomas+Robinson -> SQ4R (survey, question, read, reflect-přemýšlet, recite-přeříkávat, review-přehled)

Efektivita učení

– závisí hlavně na vnějších podmínkách, momentálním psychickém stavu, zvolené metodě, nejlépe se učíme, když se učíme po svém

1. Vždy se snažíme dobře pochopit to, čemu se učíme.
2. Snažíme se vybrat nejdůležitější poznatky, vhodně je uspořádat a přehledně zapsat
3. Srovnáváme obecné poznatky s konkrétními příklady, nový poznatek srovnáváme s tím, co už známe.
4. Pokud je to možné, nakreslíme náčrt, schéma.
5. Pokud není něco jasné, požádáme o vysvětlení.
6. Učivo zvlášť důležité a obtížné opakujeme vícekrát, ale v kratších časových úsecích a rozložíme ho do několika dnů.
7. K učení využíváme delší časové bloky i kratší časové úseky.
8. S přípravou nečekáme na poslední den před další hodinou vyučovacího předmětu, ale aspoň krátce si probereme učivo hned po výkladu.
9. Individuální studium kombinujeme se společnou činností.
10. Snažíme se dodržet pravidelný režim a dostatečný spánek.
11. Každý den v týdnu začínáme domácí přípravu pokud možno v určitou hodinu.
12. Při domácí přípravě střídáme předměty a činnosti různého druhu.
13. Ujasníme si cíle.
14. Zajistíme si vyhovující prostředí.
15. Snažíme se o věcný, klidný postoj k problémům.
16. Při učení si nepouštíme hlučnou „ zvukovou kulisu“.
17. Můžeme vyzkoušet učit se při sportu, např. opakovat cizí jazyk, pravidelný pohyb totiž působí na tvořivost a paměť.
18. Měli bychom být dostatečně odpočatí, klidní, k uvolňění napětí můžeme vyzkoušet aromaterapii, dobré je žvýkat žvýkačku nebo sníst kousek čokolády