Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




1. Středověká filozofie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21.26 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Důležitým dílem je spis O obci Boží, který byl inspirován vypleněním Říma Góty a s tím spojenou otázkou, zda bylo zaviněno tím, že se Řím vzdal svých starých bohů, čili přijetím křesťanství. Proti tomuto názoru Augustin bojuje v prvních pěti knihách a dokazuje, že Řím padl vlastním sobectvím a nemravností. Ve zbytku díla probírá zavrženíhodnost pohanství a nedostatečnost staré filozofie. Také zde staví proti světské obci obec Boží, která je ztělesněna v Kristově církvi.

Ve své filozofii se řídí zásadou: Poznávej, abys věřil, věř, abys rozuměl. Stejně jako později Descartes hledal pevný orientační bod ve svém nitru a tento našel v jistotě toho, že vše je nejisté. Člověk muže pochybovat o všem kromě vlastního pochybování, což vede k jistotě o vlastní existenci. Jen v našem nitru je pravda, protože zde se můžeme setkat s Bohem, kterého sice nemůžeme uchopit žádnými kategoriemi myšlení (je bez kvantity, bez kvality, bez prostoru i času), ale zjevil se nám ve svém Božím slově. Věří, že pravda je, ale neví kde ji hledat.

Zajímavé jsou Augustinovy myšlenky o čase – přijímá křesťanský názor, podle něhož Bůh stvořil svět z ničeho podle své vůle. Bůh je věčný, vše stvořené je časové. Augustin podrobuje čas psychologické analýze - čas není oddělitelný od našeho vědomí. Ptá se, co je vlastně na čase skutečné - jenom přítomnost, bezprostřední teď. Minulost existuje jen v naší vzpomínce, budoucnost v našem očekávání. Omezenost našeho lidského vědomí je sto uchopit to, co existuje, jen v časové následnosti, to vše je ale pro Boha stejně přítomné. Čas je tedy jen ve světě, jen tam, kde je změna – čas a svět musely vzniknout společně.

Pro vývoj evropského křesťanského myšlení je důležité Augustinovo učení o hříchu u milosti. Augustin tvrdí, že prvotní hřích zcela rozložil lidskou přirozenost, takže v nás nezbylo ani trochu dobra. Sami nejsme schopni vykonat cokoli dobrého. Ke spáse člověka dochází jedině díky Boží milosti. Sám člověk si ji nemůže nijak zasloužit. Pokud tedy člověk nemá sebemenší zásluhu na své spáse, proč Bůh nespasí všechny? Augustin odpovídá naukou o predestinaci (předurčení). Někteří lidé byli Bohem předurčeni ke spáse, kdežto jiní k věčnému zatracení. První tvoří tzv. obec Boží, druzí jsou zařazení do obce pozemské. Je zřejmé, že takové pojetí spásy popírá lidskou svobodu a může vést k mravní lhostejnosti: Ať budu dělat cokoli, svému předurčení stejně neuniknu. Jeho myšlenky o hříchu a milosti se staly ideovým základem protestantismu.

Scholastika

Filozofie scholastiky je plodem vyučování duchovenstva v klášterních školách. Z počátku také sloužila jen tomuto účelu (scholastika = školní nauka). Filozofie je po celé toto období služkou teologie. Zatímco v patristice byla poměrně malá znalost antické filozofie, která se omezovala v podstatě na Boethia, několik Platónových dialogů a novoplatónská díla (z Aristotela jen velmi málo), scholastika se soustředila zejména na Aristotelova díla a celkově znala z antiky mnohem více.

Témata, do kterých materiál patří