10) Pracovní aktivita člověka

- filozofie se jim jevila jako příliš těžko pochopitelná

- vznikal na přelomu 19. a 20. století

- měl by být metodou řešení problémů

- je metodou jak intelektuálně řešit nebo hodnotit problémy teorií o druzích poznání, kterého jsem schopni sami dosáhnout

- pragmatismus nedůvěřuje teoretické činnosti, ptá se, co nám teoretizování přináší

- pragmatisté, než určí pravdivé tvrzení, musí vymezit využitelnou hodnotu tohoto tvrzení (možnost uplatnění)

- u každé teorie musíme vědět co by přinesla, jaké by byly důsledky, kdybychom podle ní jednali

 základem je snaha o to abychom zvládli řešit problémy a je mi fuk jak vznikl vesmír (praktický přístup)

- myslíme jenom proto, abychom vyřešili své problémy

- mnohé filozofické teorie mají buď žádnou, nebo minimální využitelnou hodnotu

- ať už si např. o vesmíru myslíme cokoliv, nic se tím pro nás nezmění

- teorie je pravdivá, jestliže se osvědčuje (úspěšně se vyrovnává se zkušeností)

- ve vědecké praxi se potom teorie ověřuje experimentem

 „Pravda není tedy ničím statickým, ale mění se s časem.“

• = za pravdivé považujeme to, co se v praxi osvědčilo jako úspěšné

• pravda je proměnlivá v čase

• pravdivé je to co my sami za pravdivé uznáme

• naše poznání a hranice našeho světa se mění podle toho, co právě potřebujeme znát k životu

• svět je pluralistický => má mnoho aspektů a možností, které nelze všechny zkoumat a objasnit najednou

William James

- přední představitel pragmatismu

- byl lékař, filozof a psycholog

- důraz na praxi

- soulad filozofie a života filozofa

- principy subjektivní užitečnosti jako pravdivostní kritérium – co je pro mne užitečné, je pro mne pravdivé

Instrumentalismus

- je to odvětví pragmatismu

John Dewey

- filozof a pedagog

- IDEJE, VĚDA  prostředky pokroku  INSTRUMENTALISMUS

- základní zkušenost vytváří vzájemné působení mezi biologickým organismem a jeho prostředím

- zkušenost není objektem poznání, ale je jakousi vykonanou činností

- myšlení vzniká jako prostředek umožňující zvládat určité situace tím, že vytváří vodítka pro další jednání

- hodnotu těchto intelektuálních činností určujeme podle toho, zda organismus může opět uspokojivě fungovat

- „Myšlení je tedy nástrojem pro řešení problémů.“

= proto INSTRUMENTalismus, to co nám neslouží k řešení problémů je k ničemu

- tvrdil, že lidské potřeby vedou k rozvoji myšlení (na tohle filozofové prý zapomněli)

PEDAGOGICKÉ NÁZORY

- podle Deweyho se předchozí výchovné postupy zaměřovaly na vštěpování množství faktů a poznatků studentům

- prý se ale neučilo, jak vědomosti prakticky využít

- studenti tak byli příliš zahlcováni minulou zkušenosti a nebyli připraveni vyrovnat se s problémy v budoucnosti

- proto Dewey navrhl, aby se výchovný systém snažil rozvíjet metody pro řešení problémů