14) Moderní doba a její problémy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- typ moderní vlády je pastorální – jako pastýř vede stádo, nechává se moderní společnost vést vládou za blažeností
- dílo: Dějiny šílenství v době osvícenství (duševní nemoc chápe jako výsledek nátlaku společenských institucí na jedince), Řád diskurzu (slovo diskurz znamená rozprava, rozhovor, popis světa, diskurzivní myšlení nedosahuje závěru rázem, ale postupným ujasňováním pojmů)
- Jacques Derrida (1930)
POSTMODERNA
- reakcí na prohlubující se vědomí kulturní a civilizační krize v postindustriální společnosti
- z latinského post = po a modernus = nový, nedávný (samotný pojem, ne však s dnešním obsahem, se poprvé objevil kolem roku 1870 jako označení stylu malířství, který chtěl být modernější než impresionismus)
- počátky od druhé poloviny 20. století
- postmoderní myšlení zahrnuje filosofii, umění, kulturu
- základní myšlenkou je pluralita a rovnoprávnost kultur
- je zpochybňován optimismus historického vývoje západní civilizace
- hlavní rysy postmodernismu:
zpochybňování nadřazenosti rozumu (rozum, pokrok nevedou k morálnímu zlepšení světa, spíš naopak, proto vznikají hnutí, hledající alternativní cestu, zduchovnění života např. hnutí New Age – Nový věk)
radikální pluralita (vše je možné) - respektování plurality názorů, rovnoprávnost kultur, není jedna pravda, jedna krása
znehodnocení, relativita všech hodnot, (Co je hodnota, co je ctnost? Čemu věřit, co je pravda?) člověku chybí jistoty, pevný bod, radost z plurality se může změnit v lhostejnost, únavu, rezignaci
postmoderní svět jako zábava – umění je zábava, svět je hra, nerozlišuje se umění a kýč, krása a ošklivost dohromady, stírání rozdílů mezi vysokým a „nízkým“ uměním, mezi uměním a komercí (popart, A.Warhol, sprejové „umění“)
postmoderna nehledá obecný smysl – je proti transcendentálnímu myšlení, chybí přesah, odmítá velké ideje a cíle, psycholog V. E. Frankl říká, že ztráta životního smyslu vede k psychickým potížím
je-li zpochybňován pokrok, nemá cenu zabývat se budoucností, spíše návrat do minulosti (návrat do „dětství“ lidstva – zájem o mytologii, barbarské doby, prehistorie – dinosauři, popř.virtuální realita počítačových her)
Jean-Francois Lyotard (1924 – 1998)
- kritika moderní společnosti
- dílo: Postmoderní situace
- v současnosti mizí možnost celostního přístupu ke světu, a tím člověk ztrácí jakékoli jistoty
- dosud se civilizace snažila sama sebe vysvětlit pomocí určitých příběhů či vyprávění, které ukazovaly vznik a smysl kultury (Lyotard to nazývá meta-příběhy, nebo meta-vyprávění)
- později tuto roli převzala věda, která vysvětluje svět z pozice „osvíceného“ rozumu (meta-příběh vědy)
- poznání světa se díky rozvoji vědy zdokonalilo a stalo tak složitým, že se ztratila možnost popsat skutečnost jako celek