14) Moderní doba a její problémy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Metafyzická: zbytečná, nelze přiřadit pravdivostní hodnota
Psychologická: prostřednictvím smyslových orgánů – ale tím ať se zabývají jiné vědy
– Logická: vlastni naplň filozofie
– R. Carnap: „Filozofie je matematika jazyka.“
Princip verifikace
– věty mohou mít 2 funkce:
kognitivní funkce: poznávací: „Kamarád si koupil hašlerky.“
nekognitivní funkce: expresivní: „Chtěl bych si taky koupit hašlerky.“
– do filozofie patři pouze kognitivní, o kterých lze rozhodnout, že jsou ne/pravdivé
→ ostatní pseudoproblémy = do filozofie nepatři (mají však svůj význam v obyčejném životě)
– R. Carnap: „Smyslem věty je její verifikace.“
Vytváření koncepce vědeckého poznání
– rozlišuji vědy na:
formální
reálné
– Logický atomismus: výroky o světě je třeba rozložit na elementární věty jejichž pravdivost lze ověřit
Sjednocená věda
– požadavek jednotného vědeckého jazyka, který by měl splňovat:
Univerzálnost: měl by byt schopen vyjádřit jakýkoliv obsah
Intersubjektivnost: jeden vyraz by měl vždy znamenat totéž → což se ukázalo neproveditelným)
Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951)
- patřil ke kruhu
- rakouský filosof a logik
- v díle Logicko-filosofický traktát tvrdí, že předmětem filosofie není obsah vědomí, ale jazyk, tím hovoříme o faktech
- nejvhodnější jazyk je v matematické logice
- jeden z nejvlivnějších filosofů 20. století
- ovlivnil jej Schopenhauer, Russel, Frege
- dílo Filosofická zkoumání
- struktura jazyka = struktura světa
- MENTALISMUS = smysluplná věta = myšlenka
- záhada je nepopsatelná, ale ukazuje se
- „O čem nelze mluvit, o tom se má mlčet“
- II. Období – význam slova se rovná jeho užití ve větě, JAZYKOVÉ HRY