14) Moderní doba a její problémy

- není to označení jen pro filosofii, ale i v jazykovědě (F. de Saussure), literární kritice, psychologii (Gestalt – tvarová psych.), v matematice, biologii, hudbě, malířství aj.

- dvě fáze

• raný strukturalismus (soustřeďuje se na problémy poznání lidského světa pomocí vědy)

• poststrukturalismus (zaujímá pozici spíše protivědeckou - věda získává význam až jako politická aktivita)

- podle strukturalismu není celek vysvětlitelný jen jako souhrn jednotlivých složek, ale je od těchto složek kvalitativně odlišný, je to už jiná kvalita (celek je víc, než souhrn jednotlivých částí)

- zákonitosti celku nejsou redukovatelné na zákonitosti jednotlivých složek, z nichž se celek skládá

- východiskem strukturalistické metody je definování znaku jakožto prvku myšlení (poznání)

Claude Gustav Lévi – Strauss (1908 – 1990)

- francouzský antropolog, filolog

- žák E. Durkheima

- zakladatel francouzského strukturalismu, představitel kulturní antropologie (etnologie)

- zkoumal tzv. přírodní národy, jejich obyčeje, např. svatební obřady

- zkoumal mýty a myšlení přírodních národů, kmenů a pospolitostí

- ukazuje rozdíl mezi vědeckým a tzv. Mýtickým (předvědeckým) myšlením

- veškerou kulturu redukuje na systém (strukturu) znaků a interpretuje ji podle lingvistických modelů

- lidskou existenci chápe jako řadu jazykových výpovědí

- snaží se rehabilitovat předvědecké myšlení

- mýtické myšlení je v určitých ohledech bohatší než racionálně-vědecký přístup (mýtus zahrnuje symboliku, mnohovýznamovost dějů, chápání celku...)

- všichni jsme ovlivněni mýtem, je v našem myšlení přítomen, i když si to neuvědomujeme

- jako příklad „mýtopoetického“ přístupu ke skutečnosti uvádí Lévi – Strauss kutilství - kutil začíná práci tím, že zkoumá dané předměty, které má k dispozici a hledá pro ně použití, tedy nějaký význam (zatímco vědec se snaží rozšířit soubor znaků, zvětšit množství poznatků, kutil zůstává uvnitř souboru, nerozšiřuje ho, jen ho přestavuje, reorganizuje)

- tím, že je danému předmětu (prvku souboru) přiřčen význam, stává se znakem

- formuloval metodu strukturální analýzy

- zkoumáním struktur myšlení, které se vyskytují ve všech kulturách

- pod povrchem kultur hledat hloubková schémata, která tyto kultury vytvářejí

- chtěl, aby byly respektovány odlišnosti různých kultur, jinak je to krok k jejich likvidaci

- dílo: Mýtus a význam

Michel Foucault (1924 – 1984)

- patří k poststrukturalismu

- zabýval se např. vývojem západního myšlení v různých dobách

- používá termín epistémé (= struktura, která určuje dobu)

- byl také analytikem moci v jejích různých podobách

- dnešní hierarchie moci už není pyramida, symbolizovaná nějakou osobou nebo skupinou, ale je to síť moci

- současný mocenský typ neovládá člověka vnějším útlakem a silou, ale pomocí produkování, regulace a kontroly lidských potřeb (tzv. Biomoc)